KLUB PŘÁTEL ZELENÉHO SERGEJE
Mikulášská jízda - 2001
1.12.2001
Přípravu na Mikulášskou jízdu v SaZ Sázava provázel akutní nedostatek lidí. To bylo způsobeno nemocí a vysokým pracovním nasazením pro JLS. Jen zajištění strojvedoucího nedělalo problémy, již v září se nabídl Petr. Po dohodě s ostatními členy se celé akce ujal Láďa. Nejtěžší úkol byl obstarat potřebné doklady k lokomotivě.
31.11.2001 se rosnička vydává na cestu do Sázavy. Původně se mělo jet v Mn, ale nakonec se
zvolila varianta, že rosničku dopraví do Havlíčkova Brodu lokomotiva 740.301-7 z OKD. Po 9.00
hodině se vyjíždí. V Havlíčkově Brodě, když jsme začali zjišťovat kdy budeme pokračovat do Přibyslavi, nastaly
problémy. Výpravčí o nás vůbec nevěděl, dokonce nebyly přítomné ani nákladové listy, které zůstaly asi v žst.
Jihlava. Po těchto zmatcích je konečně rosnička okolo 15. hodiny zařazena do vlaku. Další zmatek nastal
poté co naší lokomotivu omylem zapsali do dokladů jako elektrickou lokomotivu 334.089-6. Před odjezdem se pak
všichni divili, že na vlaku je nějaký zelený motor. Ani strojvedoucí na vlakové lokomotivě řady 230 nezůstal
v perličkách
pozadu. Vyjmenoval co všechno mu nefunguje a zeptal se jestli by v případě potřeby mohla
rosnička zatlačit, aby dojel alespoň do Přibyslavi. No humor mu rozhodně nescházel. Kolem 17. hodiny
se vlak konečně rozjíždí a bez problémů se konečně dostáváme do místa určení - do Přibyslavi.
Zrovna přijížděla T211.0777 za SaZ Sázava. Přejeli jsme na vlečku a odtud jsme pokračovali do Sázavy. Za sebou jsme táhli modrou T211.0777. Její osádka společně s ing. Kotasem byli rádi, že se mohli ohřát na rosničce. Jízda na vymrzlé T211.0 nebyl asi ten nejlepší zážitek. Po 18. hodině definitivně skončilo naše putování. Za 9 hodin jsme ujeli asi 50 kilometrů, slušný výkon.
1.12.2001 dnes konečně nastal onen den, který nám způsobil tolik starostí. Po příjezdu do SaZ Sázava zjišťujeme situaci, protože teploty v noci klesly na -15°C. Nikdo netuší v jakém stavu budou výhybky a přejezdy, protože včerejší mokrý sníh je zmrzlý. Motor rosničky se po studené noci neochotně rozběhl a vše se zdá být v pořádku. Zato T211.0777 přimrzla ke kolejím a nechce se hnout, natož pak nastartovat. Kolem 10. hodiny je vše připraveno a Mikulášská jízda může začít.
Cesta do Přibyslavi probíhá bez problémů, po cestě přistupují další cestující. Souprava je skoro plná. Na konečné se vyrojí spousta čertů a andělů, ale také vystrašené děti. Ty lákáme na prohlídku lokomotivy. Tady pak v teple, společně s Petrem straší čerty pomocí houkaček a stěračů. Ti se právě uhnízdili na střeše kapoty z důvodu focení společně s osádkou vlaku. Některé děti pláčou i na lokomotivě, jelikož mají strach, že je čerti za to houkání odnesou do pekla. Náš strojvedoucí, který se mezitím vrátil do dětských let, je ale dokázal rozveselit. Před odjezdem poskytuje regionální TV stanici ze Ždáru nad Sázavou rozhovor. Takže ze strojvedoucího se stává mediální hvězda.
Cesta zpět probíhá opět bez problémů. Po cestě vysazujeme skupinu trempů s hudebními nástroji a na základnu přijíždíme ve 12.35. Po 14. hodině odjíždíme s dalším vlakem zpět do Přibyslavi a vezeme s sebou i T211.0777, která se pak vrátí se soupravou zpět. T334.0896 zůstane dole, aby se mohla obavit na zpáteční cestu do Jihlavy. Touto variantou se ušetří čas i palivo. Petr se vrací na základnu pro auto.
Snažíme se mezitím u výpravčího odbavit lokomotivu na cestu zpět. Zase však narážíme na problém. Výpravčí nás odmítá odbavit a posílá nás do Žďáru nad Sázavou, kde je nákladní pokladna, která však za chvíli zavírá. Po různých telefonátech známým i příbuzným, kteří by mohli poradit či pomoci se dostáváme opět na začátek. Výpravčí pošle nákladové listy vlakem do Žďáru, tam je potvrdí a pošlou zpět. Kdyby na toto výpravčí přistoupil hned, mohlo se ušetřit hodinové zdržení na nádraží. Vypadalo to, že nás zkouší co vydržíme, protože stejným postupem musí odbavovat všechny zákazníky. Po dohodě s výpravčím se lokomotiva odstavuje pod osvětlení u dopravy, odstraní se čísla a připraví se na přepravu. Po příjezdu Petra s autem odjíždíme zpět do Jihlavy.
Rosnička přijíždí do Jihlavy až v úterý a naštěstí ji za ty tři dny nikdo nepoškodil. Máme tak skvělý rekord necelých 50 kilometrů za tři dny. Návratem rosničky na Kronospan končí naše první a zároveň poslední letošní jízda. Akce to byla skvělá, všichni i ta spousta cestujících byli spokojeni. To vyvážilo všechny problémy a souboj s všudypřítomnou byrokracií. O celé akci vyšel článek v Zájmech strojvůdce č.23-24/2001.
Navigace:
WebDesign - © VB