Dnes dopoledne jsem se dozvěděl bezva informaci. Z Pacova by měla odpoledne jet 710.710-8 do Dačic. Okamžitě jsem se rozhodl. Taková příležitost se nesmí nechat ladem. Navíc počasí bylo velmi příznivé. Jediná komplikace byl nedostatek času, protože navečer jsem měl cosi domluveno a nedalo se to přeložit.
Po skončení pracovní směny v kolbence
jsem se vydal na vlak. Po příjezdu do Kostelce u
Jihlavy jsem uviděl rosničku
a za ní vagony s kolejemi. Byl jsem rád, že informace byla pravdivá. Na
druhou stranu jsem pochopil, že začíná závod s časem. Bylo jasné, že rosnička
vyrazí hned za
osobním vlakem, kterým jedu domů. Naštěstí bude muset počkat v Třešti než projede osobní vlak od Telče.
Po příjezdu do Třeště, jsem rychle vyrazil domů. Popadl jsem foťák a skočil do auta. Od domu jsem vyrazil jako Alonso a zamířil k nádraží. Již zdálky jsem viděl, že 710.799-8 už je na místě. Akorát přejížděla na druhou kolej aby mohlo proběhnout křižování s osobákem. Vyskakuju z auta a pořizuji několik fotek.
Ovšem nebylo času nazbyt. Chtěl jsem si rosničku
vyfotit i na trati u Sedlejova a proto
jsem musel znovu do auta. Nešlo to ale tak jak jsem si myslel. Za Třeští se totiž buduje nový most a na silnici
jsou umístěny semafory. A samozřejmě fronta dlouhá jako hrom. Smažím se v autě a netrpělivě čekám až
bude kdesi v předu zelená. Fronta se pohne ale za chvíli se zase zastaví. Je červená. A k zvýšení nervozity
přispívá osobní vlak, který elegantně profrčel okolo. Konečně je znova zelená a já můžu pokračovat vpřed.
Silničku k Sedlejovu doslova profrčím a parkuju u nádražíčka v Sedlejova. Vyrážím na cestu k uvažovanému
fotomístu. Se znepokojením sleduju zarostlé okolí trati. A samozřejmě v dálce už se blíží rosnička
.
Je jasné, že k tomu správnému místu to nestihnu. Musím silně improvizovat a zaujímám pozici u přejezdu.
Pozice to je vysloveně nouzová. Mezitím je vlak na dohled. Takže zaostřit a mačkat spoušť ...
Je nafoceno a teď zase honem k autu. Značně upocen sedám za volant a vyrážím k Telči. I tady čeká
dopravní komplikace. Buduje se tu nový kruhový objezd a k nádraží se nedá zajet. Takže musím najít místo
na parkování a vyrazit na nádraží pěšky. Znamená to, že příjezd rosničky
do Telče nestíhám.
Když se rychlým krokem vřítím do stanice, vlak už tu stojí. Pořídím několik posledních snímků a opět odcházím k autu. Bohužel už nemám víc času a musím se vrátit.
Škoda, že celý hon
doprovázela značná časová tíseň. Ale i tak to pro mě byl akční zážitek.
Vidět rosničku
na naší lokálce se nepodaří každý den. I když se fotky moc nevydařily, měl jsem
super zážitek.
WebDesign - © VB