2005

Tak nám začal další rok bez rosničky, která je stále v pronájmu v Mitas a.s. Praha. To znamená, že pracovní náplň klubu i jeho složení zůstávají stejné jako v minulém roce. Laďa s Vlastou budou pokračovat ve spolupráci s panem Rossem na opravách obou rosniček. Vlasta se ještě navíc bude starat o naše www.stránky. Stejně jako loni to bude mít ztížené, protože pan Ross si zatím nepřeje zveřejňovat žádné informace o tom, co se děje v novém působišti. Proto se Vlasta zaměřil na zveřejňování různých zajímavostí o dalších rosničkách u nás i v zahraničí. Ani kronika se nepíše nejlépe. Žádné akce a samá práce. Připomíná spíše pracovní výkaz, takže se těšíme až nastane změna.

25.1.2005 dnes úspěšně proběhla akce náhradní díly. Začátkem roku dostal Laďa zajímavou nabídku od kamaráda Vladimíra. Jedná se o zrušené zásoby na motory 12V170DR a další drobnosti. Věci jsou určeny k sešrotování. Takže neváháme a využíváme příležitosti. Po dlouhém a složitém plánování se konečně vše podařilo přivést. Odvoz proběhl opravdu na poslední chvíli, ale organizačně to klaplo na 100%. Celkově bylo materiálu hodně přes 1t a cena za tento obchod byla 2x vodka a fernet. Všechny tyto díly se nám podařilo uložit v našem skládku.

28.1.2005 Laďa se vypravil do nového působiště. Prvním překvapením byl vzkaz na dveřích od pana domácího, že je nutno zprovoznit topení, které mírně zamrzlo. Nebylo se však čemu divit, protože topení na hale bylo zastavené a tím, že neběželo čerpadlo zamrzla voda v nezaizolovaných trubkách. Po plodné diskuzi na téma topení se jal pan domácí do odvzdušňování všech radiátorů a rozhodně odmítal názor, že závada bude pravděpodobně na trubce, která prochází zdí ven z objektu. Po několika desítkách minut to Laďa nervově nevydržel, šel ven a lehkým poklepem na správnou trubku během minuty zprovoznil topení. O zbytek se postaralo sluníčko, které už svými paprsky ohřívalo osudné potrubí.

Konečně se mohlo v klidu pokračovat v práci. Než přijel Nick Ross s kolegou Zdeňkem, byl zavařený držák s ruční brzdou a pokračovalo se v oplechování zadního pultu. Otvor pro brzdu jsme sice museli udělat vyloženě na koleně, ale výsledek předčil očekávání. Na závěr jsme odřezali madla na čelnících, abychom sebou nemuseli příště vozit velkou brusku. Čelníky jsou tak připraveny na očištění. Pan Ross se Zdeňkem opět uklízeli ND, kterými je rosnička stále ještě obložená, takže je přístupná jen z jedné strany. Vzhledem k problémům s obstaráváním dřeva do regálu, jsme se dohodli, že se přiveze z Jihlavy.

1.2.2005 je dokončena oprava kaloriferu. Celý je nastříkán a smontován. Ještě že jsme se rozhodli ho prohlídnout. Vlasta zjistil, že elektromotor v topení je těsně před rozsypáním a ostatní části na tom nebyly o moc lépe. Uzavírací kohouty byly totálně zarostlé a potrubí tak zrezivělé, že stačilo lehce klepnout a byla tam díra. Na bloku byly trhliny v místě připojení trubek a článků. Alespoň, že ty články jsou v pořádku. Přidaly se k nim i články demontované ze 710.457-3. Podle starého potrubí se vyrobilo nové kompletní a současně se z důvodů nízké spolehlivosti a neexistence nových po dohodě v Nickem upravilo na kulové kohouty. Jediné problémy budou s utěsněním přechodů mezi novým a starým dílem šroubení. Také uložení topení muselo doznat změn. To staré bylo nevyhovující a špatně dostupné - jak to v ČKD mohl takhle blbě někdo vymyslet ? Proto nám bylo v rámci zlepšovatelského hnutí povoleno přiměřeně realizovat vlastní nápady. Doplnilo se těsnění pod kryt svorkovnice a prohlížecí plechy elektromotoru, které chyběly. Zvětší části se podařilo opravit i dvířka k pultům. Všechny jsou vyklepány, jen zadní krycí plech z dvířek k převodovce se musel udělat nový i s novou izolací. Zatím taky sháníme nýty pro připevnění opraveného zavírání na dvířka. Většina tohoto zavírání je po těch letech špatná. Mají zcela vydřená pouzdra. Nové se podařilo získat vyrabováním T211.0, ze které se demontovali i stěračové motorky, které budou pro změnu potřeba na provozní rosničku.

12.2.2005 dnes se konečně uskuteční první fáze akce X 1. Kamarád Roman nám domluvil PV3S s rukou. Tou se naloží zadní kapota a odveze se do JLS. Počasí je sice hrozné (pořád prší), ale nemůžeme si moc vybírat. Po několika organizačních změnách je dohodnuto, že Vlasta pojede do nového působiště a tam se společně s panem Rossem a Zdeňkem zúčastní nakládání kapoty a ostatních věcí. Celé nakládání proběhlo velmi rychle a bez větších problémů. Obě rosničky vytáhla z depa místní záloha, aby je přestavila na vedlejší kolej. Tady se pak pomocí hydraulické ruky naložila na auto kapota. Kromě toho se ještě přiložily všechny dveře s obou kapot a dveře do kabiny. Začalo se asi v 9.30 a v 10.45 už odjíždělo auto zpět do Jihlavy.

Aby byl Vlasta využit na 100%, zapojil ještě vytoužený kompresor. S radostí malého dítěte si pan Ross hned vyzkoušel tuto novou, i když trochu hlučnou, hračku. Ostatní si hned mohli udělat představu, co se bude v dalších dnech v depu odehrávat. Pan Ross bude oklepávat barvu z muzejní rosničky. Poklidný život místních obyvatel bude tak doprovázet zvuková kulisa běžícího kompresoru a hluk rovnající se startu MiGu 15. Kromě této práce opravil Vlasta ještě osvětlení přístrojů na provozní rosničce. Pak byl konečně propuštěn a kolem 15 hodiny mohl odjet domů.

Laďa mezitím očekával v JLS příjezd auta. To přijelo okolo 14. hodiny. Zrovna přestalo pršet, ale i tak bylo vše na korbě řádně obalené blátem. Budeme mít co čistit. K tomu všemu zase začal stávkovat venkovní jeřáb, takže se musela znovu použít hydraulická ruka. Vše trvalo asi 30 minut. Dalších asi 60 minut trvalo uklizení přivezených věcí. Při jejich obhlídce zjišťujeme, že oproti původním předpokladům bude oprava mnohem rozsáhlejší, než jsme přepokládali. Na některých věcech se podepsala i dnešní přeprava.

14. - 23.2.2005 zahájily se práce na opravě kapoty. Nejdříve se demontovala světla, která byla špatně namontovaná, bohužel z výroby, a tak skrz ně zatékalo. Ani síto nad ventilátorem nešlo dobrovolně dolů a tak se musela většina šroubů odřezat. Tím byla konečně kapota odstrojena a mohlo se začít s oklepáváním starého nátěru. Chceme kapotu opravit co nejrychleji, aby nebyla v JLS moc dlouho na očích. Proto se každá volná chvíle věnuje odstraňování barvy. Na kapotě jsou místa která jdou dobře, ale taky místa, která jdou víc než špatně. Nejvíce deprimující jsou velké plochy, na kterých je poznat, jak ta činnost jde pomalu. To však nebylo nic proti odstraňování barvy zevnitř kapoty. Kromě staré barvy padal dolů i prach, který se tam za ta léta nashromáždil. Proto Laďa vypadal po skončení práce jako právě vyfáraný horník. Zbývá vyřešit jaká se zvolí varianta při opravě poškozené konstrukce kapoty. Po delším bádání jsme se rozhodli, že poškozené díly kapoty se odřežou a vyrobí se znovu. To samozřejmě platí i pro madlo. To jsme však museli udělat po několika nezdarech z o milimetr silnější trubky. Ta původní stále praskala a praskala . . .

V dalších dnech jsme vyrobili novou konstrukci poškozené části kapoty a po několika marných pokusech se podařilo správně naohýbat i krycí plech na kapotu. Celá konstrukce byla sesazena a po obroušení svárů byla kapota z toho nejhoršího hotova. Podařilo se nám vyrobit nový i krycí plech na topení. Ten starý byl pro špatný stav bohužel již nepoužitelný. Tahokov na kryt jsme museli objednat nový, aby zůstal zachován původní vzhled, na který je pan přednosta velmi úzkostlivý.

24.2.2005 dnes jsme tlakovali chladicí články na rosničku. Nejdříve jsme vyzkoušeli články z muzejní rosničky a z 710.457-3. Máme 15 kusů, které na muzejní rosničku potřebujeme a ještě i malou zásobu.

3. - 23.3.2005 pokračujeme v opravě kapoty. Podařilo se opravit síto nad ventilátorem a po souhlasu pana Rosse zamaskovat pod něj i výztuhu, která podpírá pletivo. Inženýři v ČKD tuto drobnost nějak nedomysleli. Po odstranění barvy na dveřích, jsme přistoupili k opravě dveří. U plných dveří jsme museli vyklepat různé boule. U dveří se síty jsme museli přistoupit k radikálnímu řešení. V pletivu byly díry a tak jsme pletivo vyměnili za nové. Oproti originálu je z nepatrně silnějšího drátu, což málokdo pozná. Ale jiné už není k dispozici. Asi v nejhorším stavu jsou malá dvířka u chladičů. Ta těch ran za ty léta schytala asi nejvíc. Po usazení dveří, oplechování zbytku kapoty a opravení pantů nám zbývá opravit opasky. Ty se musí převrtat na 8 mm šrouby, znovu usadit a vyrovnat. Nakonec se však museli rozřezat, aby šli vůbec správně sesadit a zase svařit. Při nějaké dílenské opravě je totiž někdo tak šikovně upravil, že sice překrývaly spoj mezi kapotou a kabinou, ale vzhledově to bylo příšerné. Ještě ke všemu byly křivě upevněné a jen několika šrouby se strženými závity. Nyní jsou opasky vyrovnány podle kapoty a lem na kabině se přizpůsobí podle něj.

Po dohodě s Vlastou se kompletně zdemontovaly elektrické rozvody v kapotě. Ovšem šroubení v rozbočných krabicích bylo doslova přirostlé. Holt klasika. Ocel a hliník se ve vlhku nemají rádi. Museli se proto použít různé chemické přípravky, a hlavně domlouvátka v kombinaci s hrubou sílou. Tyto okolnosti vedly k tomu, že bude nutné vyměnit všechny panceřové hadice a část šroubení se bude muset udělat znovu. I tato teoreticky jednoduchá činnost měla své úskalí. Nedařilo se nám s Jirkou zaletovat hadice do šroubení. Zachránil nás svářecí technik, který nám daroval speciální letovací drát, kterým už to šlo skoro samo. Znova jsme museli uložit hlavní rozbočnou krabici a na další jsme obstarali původní víčko místo kousku plechu. Teď už zbývá jen přivařit madlo na kapotu.

4.3.2005 dneska jsme vyzvedli opravenou zkoušečku na trysky, která se přivezla z nového působiště, jako vyhozený šrot. Laďa ji sice rozdělal, ale protože nemohl přijít na to, co ji vlastně schází (vypadala až na jednu pružinku kompletní), svěřil ji odborníkům. Celé zařízení bylo opravdu kompletní a tak nám jen vyměnil některé díly za nové. Zbývá jí jen ocejchovat. To uděláme pomocí digitální zkoušečky, kterou mají motoráři. Když se vše povede, můžeme si sami seřizovat trysky. Jen by bylo zajímavé zjistit, který odborník se v ní vrtal a naznal, že je špatná a vyhodil ji do šrotu.

10.3.2005 Bohouš vyráží na ohlášený servis do Mitas a.s.Praha. Rosnička nejezdí, asi je závada na regulátoru. Bohužel se ji nepodařilo odstranit na místě a tak si regulátor dovezl do Jihlavy. Jako obyčejně se na opravu spěchá. Po úspěšně dokončené opravě se Bohouš vrací z Prahy celkem spokojený. Při rozhovoru s vedoucím vlečky se dozvěděl že 710.896-2 bude v blízké budoucnosti vedena jen jako záloha za jiný provozní stroj. Nic by tak nemělo bránit tomu, aby se v rámci možností stroj používal na historických jízdách. Samozřejmě, že se bude parkovat v topírně, aby nedošla k úhoně a tak jí není třeba ještě zatracovat. Tuto vizi přednesl Bohouš i nám. Z nás sice rosničku nikdo nezatratil, ale dosavadní zkušenosti mluví za vše. Takže Bohoušovo nadšení moc nesdílíme.

23.3.2005 dnes úspěšně proběhla akce Kolín. Po dohodě s Nickem, posíláme na MUV71.004 do depa Kolín pro nás nepotřebné věci určené pro T444. Nick kontaktoval své známé a je dohodnuto, že se vše vyloží v depu ještě než MUV vjede do areálu DYKO Kolín. Na vozidlo se nám podařilo naložit plnou bednu ND a zlé jazyky tvrdí, že je toho nejmíň 1 tuna. Věci se složily pomocí hydraulické ruky z MUV na přejezdu u depa. Odtut si to místní odvezli vysokozdvihem.

1.4.2005 je pátek a ještě k tomu apríl. Právě v tento den přijel na kontrolu sám pan přednosta. Zároveň dovezl i vrchní barvu s původním odstínem na vnitřek kapoty a příslušenství. Po kontrole nás pochválil, takže můžeme pokračovat v rozdělané práci. Spokojenost byla tak veliká, že nám budou svěřeny další práce při opravě lokomotiv. To nás velmi potěšilo. Jako první zakázka je úprava dveří na kapotě a to tak, aby šli zajistit proti nenechavcům. Původně to vypadalo,že jde o aprílový žert, ale nebyl. Místo opravených děr ve dveřích se musí udělat nové pro zámky, kterými se dveře budou zamykat. Ten bude naštěstí jen v čelních dveřích. Ostatní dveře se budou zajišťovat pomocí západek. Laďa byl zvědavý na odstín přivezené barvy a tak ještě večer nastříkal všechny hotové věci - kalorifer, chladicí články, dvířka do pultů a přívodní potrubí.

9.4.2005 večer probíhá nakládání věcí do auta k odvozu do nového působiště. Podařilo se naložit všechny hotové věci a ještě navíc se naložily brzdové špalky, kompletní tažné zařízení a plechová přepravka plná náhradních dílů. Auto bylo naložené do posledního místečka až po střechu. Váhově to bylo taky tak akorát. Celá operace skončila ve 22.30.

10.4.2005 Laďa brzy ráno vyráží do nového působiště. Po příjezdu pomocníků z Prahy se vyložilo auto a rozdělily se práce. Pan Ross s kolegou začali demontovat olejové chladiče. Laďa montoval opravený kalorifer a krycí plech. Vše celkem pasovalo, jen s potrubím jsou problémy. Ohýbaly se v Jihlavě od oka podle starých trubek, ale kvůli absenci autogenu v našem depu, kterým by se mohli nahřát a doladit se musí opět odvézt do Jihlavy. Takže smůla. Stejně se to musí odložit, jelikož už je demontováno potrubí k olejovým chladičům.

S chladiči zatím pan Ross s kolegou dost úporně zápasí. Vše jim totiž komplikuje zbytek oleje v potrubí i v chladičích. Ten vytéká ven a stéká pomalu do kanálu pod lokomotivu. Všichni tedy běháme s kýbly, různými nádobami a snažíme se pochytat olej, aby se nedostal do kanalizace. Nakonec se nám podařilo chladiče po jednom vytahat ven i s olejem, čímž jsme zamezili dalším únikům. Normálně se olejové články vyndávají jeřábem z odstrojené lokomotivy. My jsme to zvládli ručně - asi dobrej oddíl. Dokončili jsme ještě závěrečný úklid olejové pohromy a začali jsme nakládat demontované díly k odvozu do JLS. Po dnešních zkušenostech je rozhodnuto, že se k ekologické hlídce pana Rosse ustanoví i družstvo s názvem Ropáci. Velitelem bude samozřejmě opět pan Nick Ross. Ten si tuto funkci dnes zasloužil svým obětavým přístupem. Doslova vlastním tělem, oděvem a různými nádobami se snažil zachytit co nejvíce oleje. To se mu podařilo a tak většinu oleje dokázal zachytit ještě před dopadem do montážního kanálu. Za tento hrdinský čin bude navržen na cenu Ropák roku. Škoda jen, že se nám vše nepodařilo řádně obrazově zdokumentovat. Když pan Ross vylezl ven z kanálu, vypadal, jako naftový magnát po obhlídce svého majetku. Po 19 hodině se Laďa vrací zpět, čeká ho ještě vyložení auta.

27.4.2005 pan Ross přivezl vlakem do Jihlavy nové pletivo na síto krytu vrtule. To staré bude lepší vyměnit a vše se znovu předělá a vyrovná. Při rozměrech a váze pletiva to muselo být zajímavé cestování. Vlasta také Nickovi ukázal úpravy na dveřích a prototypové řešení zajišťování bočních dveří tak, aby byl každopádně zachován původní vzhled. Vše jakožto hlavní investor schválil a tak můžeme pokračovat.

V průběhu května jsou dokončeny veškeré zámečnické práce na kapotě a zbývá jí jen tedy nastříkat a opět zkompletovat. Tyto práce máme domluvené s lakýrníky. Přeci jen s tím mají více zkušeností. Ještě musíme koupit kyt.

9.5.2005 Laďa se pustil do tlakování problematických olejových chladičů. Museli se však udělat příruby na utěsnění vývodů a zároveň i nové těsnění pod všechny příruby. Hned první chladič byl děravý jako cedník. Všechen vzduch utíkal hned ven a voda v nádrži doslova vřela. Další chladiče na tom byly o poznání lépe. Většinou stačilo poutahovat šroubové spoje na čelech chladičů. Z pěti chladičů byl tedy špatný jenom jeden. Ten se nahradí chladičem z klubových zásob. Musí se ovšem přehodit čelní desky chladiče. Na rosničce jsou chladiče na příruby, kdežto ten nový je na hadice.

12.5.2005 lakýrníci zakytovali spodní část kapoty. Bohužel kytu bylo málo a tak nemohli pokračovat. Musíme koupit další várku.

Do konce měsíce se nám podařilo znovu uhnat lakýrníky a tak máme zakytované i dveře. Taky už je dokončena prohlídka chladičů. V rámci seznámení s tímto zařízením Laďa ten poškozený rozebral, aby zjistil, zda-li půjde opravit. Bohužel na trubkách je jedna trhlina vedle druhé. Celý vnitřek je poměrně chatrné konstrukce a tak snad bude lepší ty další zbytečně nerozebírat, aby se taky nerozpadly. Zatím pomohlo poutahovat jen šroubové spoje. Také jsme stihli naohýbat nové poklopy nad motor na přední kapotu. Ty původní byly dost zubožené. Jednak jsou prorezlé a prošlapané, ale taky mají pokroucený rám. Upevnění pantů a hlavní rám nových poklopů nad motor jsou už částečně řešené podle vzoru ze sériové výroby, takže odpadne rezavění spojů mezi nosným rámem a plechem.

8.6.2005 opět probíhá kontrolní den. Přednosta se přijel podívat, jak probíhají práce na kapotě, ale hlavně přivezl pozvánky na oslavy a doklady k provozní rosničce, na kterou potřebuje udělat od TK. Odpoledne pokračujeme v dalším kytování kapoty. Už si kytujeme sami, je to rychlejší. Lakýrníci nemají stále čas a dokončení kapoty se tak neúměrně protahuje.

13.6.2005 odpoledne probíhá závěrečné broušení kapoty. Celá akce se koná venku, protože ten prach se dostává úplně všude a na hale by to vypadalo jako v zimě. Večer je hotovo a tak už jí zbývá jen nastříkat.

15.6.2005 odpoledne ve 14.30 odjíždíme s Vlastou do nového působiště. Vezeme tam hlavně nabíječku, aby se opět trochu naformovaly baterie na provozní rosničce. Po příjezdu nám Nick ukázal, kolik už toho oklepal na muzejní rosničce. Pak se hned pouštíme do práce na provozní. Vlasta kontroluje stav baterek a odstraňuje drobné elektrické závady. Laďa společně s Nickem kontrolují další části lokomotivy, aby byla ve 100% stavu. Celý servisní výjezd trval asi 3 hodiny.

18.6.2005 je sobota ráno a jedeme s Vlastovým autem směr Kolín. V Pečkách se koná akce Jede jede mašinka - oslava místních tratí, spojená s poutí ve městě. Máme v plánu si vyfotit ranní Mn, který poveze 726.062-3. Ovšem při tomhle deštivém počasí z toho asi moc nebude. Konec konců jsme zatím měli při všech akcích plné ruce práce, tak tentokrát to budeme mít jako výlet. U Kolína se stal zázrak. Z ničeho nic se objevuje uprostřed šedi kousek modré oblohy, který se směrem ku Praze zvětšuje. Po zdařilé fotoakci u Radimi jsme se přesunuli do Peček. Prohlédli jsme všechna modelářská lákadla a to jak různá kolejiště, tak i modely vozidel. Nakonec jsme skončili na výstavě skutečných lokomotiv. V podvečer se vracíme se zpět do Jihlavy. I tentokrát to byla dost dobrá akce a i počasí bylo nakonec perfektní.

21.6.2005 chystáme v JLS kapotu na stříkání. Snad budou mít lakýrníci čas, protože jsme jim připravili na hale malou lakovnu.

23.6.2005 konečně si lakýrníci udělali čas na nastříkání kapoty. Vše je domluvené a přesně podle přání lakýrníků. Laďa vytlačil kapotu před halu do kolejí a stříkala se ze žebříku, což byl celkem akrobatický výkon. Nakonec to však dobře dopadlo. Dveře se budou muset odvézt do lakovny. Odpoledne se natřely opravené brzdiče a klika na brzdu. Další den se odvezly dveře do lakovny a natřela se světla.

29.6.2005 začalo se se závěrečným kompletováním kapoty. Udělalo se těsnění pod světla, samozřejmě přesně podle původního originálu. Jako obyčejně se to neobešlo bez problémů. Opraveným světlům se zpátky moc nechtělo, jako by tam ani nikdy nebyly. Museli se převrtat i rámečky, aby byly ve správné poloze. V ČKD si s tím moc starostí evidentně nedělali. Současně se nainstalovaly i nové pancéřové hadice pro elektrorozvody. Vlasta může nastoupit a natáhnout nové dráty.

1.7.2005 Vlasta přivezl z Bohumína původní mechanický náhon na rychloměry, který tam demontoval ze 710.036. Organizačně to však celé zajišťoval pan Nick. Již dříve tam získal původní plechy na ovládací pulty.

7.7.2005 Laďa rozebral přivezený náhon, aby zjistil v jakém je vlastně stavu. A hlavně aby se s celým zařízením seznámil. Bylo poznat, že za ty léta těch oprav moc neprodělal. Většinou asi jen ty nejnutnější. Bude tedy nutné vyměnit všechna ložiska a opravit nebo udělat nové obě hřídele, které jsou hodně poškozené.

27.7.2005 odpoledne přijel přednosta na kontrolní den. Byl spokojený s odvedenou prací a strašně ho zajímal náhon na rychloměr. Měl však smůlu. Ten je stále rozebraný na kousky, ale všechny díly jsou už opravený, takže ho zbývá jen složit. Jako obyčejně přivezl další objednávku. Potřebuje na provozní rosničku udělat výstup na žluté hadice. To určitě vymyslel proto, abychom se v létě nenudili. Objednávka samozřejmě spěchá.

28.7.2005 konečně se v lakovně udělalo místo a je tedy šance, že se podaří nastříkat zbytek věcí ke kapotě. Na poslední chvíli se ještě odstraňovaly drobné nedodělky na zakytovaných místech dveří. Vše se muselo znovu přebrousit a odmastit. Vše máme nastříkáno základem a další den se budou stříkat vrchní barvou. Jsme rádi, že to konečně klaplo a vše bude nastříkáno. Kapota vypadá senzačně.

30.7.2005 Laďa jede vlakem na otočku do depa. Musí vymyslet jak šikovně a hlavně prakticky udělat vývod na ty žluté hadice. Pan domácí, se jako správný hlídač přišel podívat, kdo že to v tom horku šramotí na hale. Nejdříve se tedy na provozní rosničce rozebralo potrubí mezi jímkami. Sem se umístí kohout pro žluté hadice. Stejně se asi upraví potrubí i pro neprovozní stroj, ze kterého se pro změnu zdemontoval chladicí blok s nádrží. Při demontáži naftového potrubí se zjistilo, že je v nádrži ještě zbytek nevypustitelné nafty a tak se muselo nechat připojené. Odpojil se i elektromotor od ventilátoru. Ten je bohužel připojen celkem neprakticky. Kabel k motoru je totiž veden napevno z krabice a pancéřová hadice je taky nic moc. Obě trubky ke vzduchu i panceřovou hadici si Laďa odvezl do Jihlavy.

V průběhu srpna Vlasta natahal a zapojil nové dráty v kapotě.

12.9.2005 Láďa se po delším marodění vrátil do práce a tak jsou v plném proudu přípravné práce před druhou fází akce X1. Ta je naplánována na pátek 16.9. Pan Ross zajistil na 14 hodinu auto s hydraulickou rukou ze stavebnin, Láďa zajistil dopravu z Jihlavy. Rychle se upravilo potrubí na provozní rosničce, aby se lokomotiva mohla zprovoznit. Bude jí potřeba k vytažení muzejního stroje před vrata. Taky se ještě nastříkaly olejové chladiče s potrubím. Chceme využít auta a odvézt co nejvíce věcí. Prvořadý úkol je odvoz opravené kapoty.

15.9.2005 odpoledne se začínají připravovat věci k naložení. Protože auto bude k dispozici až ráno, rovnají se náhradní díly do přepravek připravených ve dvoře. Vše se pak musí ráno naložit vysokozdvihem. Všechny náhradní díly se podařilo nacpat do dvou plechových přepravek. Nově opravené věci se naskládaly do plechové vany ve které se tlakovaly chladiče. Kromě chladičů se do vany vešly i opravené brzdiče Škoda.

16.9.2005 dnes je velký den. Koná se druhá fáze akce X1. Láďa nakládá vše potřebné. Nakonec naložil kapotu. Ale ouha. Nejde opět pojezd na jeřábu - je poškozený drát v ovladači. Taháním a kroucením kabelu se podařilo pojezd zprovoznit. Tak se podařilo kapotu naložit. Po jejím uložení Laďa odjíždí. V cíli na něj, již čeká panem Ross s kolegou Zdeňkem. Po přivítání a obhlídce muzejního stroje, kterou má Nick už skoro celou oklepanou, jsme se pustili do práce. Laďa zapojil vzduch na provozní rosničce a začal s opravou zábradlí.

Po dokončené opravě zábradlí začínáme z přípravou muzejní rosničky na sundání chladicího bloku. Hned první a jediný problém nastal při demontáži vypouštěcího kohoutu. Nebylo čím zaslepit návarek na nádrži a proto Laďa utíkal do města koupit coulovou zátku na zaslepení. Mezi přijelo ze stavebnin objednané auto s rukou. Rychle jsme tedy nastartovali provozní rosničku, abychom mohli vytáhnout muzejní ven. Při tom se zjistilo, že opravené potrubí na provozní ještě podchází a bude se muset opět rozdělat. Začali jsme se sundáváním chladicího bloku. Na jeho místo se posadila přivezená kapota. Po uklizení obou strojů do remízy se pouštíme opět do opravy potrubí na provozní rosničce. To se nám asi na třetí pokus podařilo - museli jsme potrubí znovu upravit a převařit. Teď je lokomotiva opět v pořádku. Plynule jsme se přemístili na muzejní stroj. Na ní se přivařili zbývající madla na čelnících a zemnící kostky pro kapotu a nápravy. Rám by tak mohl být připraven na nastříkání. Venku se opět rozpršelo, takže se musí všechny věci na korbě auta zakrýt. Láďa tak musí jet domů v dešti.

Po příjezdu do Jihlavy se musí ještě vyložit věci z auta. Jako bych těch problémů za celý den nebylo dost - opět nejde pojezd na venkovním jeřábu. Vše se nakonec podařilo. Ve 23.⁴⁵ tak úspěšně skončila první fáze akce X2.

17. - 18.9.2005 v sobotu večer se podařilo opatrně převézt celý blok na mytí. Ve složeném stavu je to celkem vratké zařízení. Elektromotor je poměrně těžký a hlavně vysoko uložený, takže celý komplet má snahu se převracet. V neděli za ranního svítání se začalo s umíváním celého bloku. Po umytí se opatrně odváží zpět.

19. - 24.9.2005 v pondělí se podařilo celý blok rozebrat. Z celého bloku je opravdu nejtěžší elektromotor s vrtulí. Kupodivu vše proběhlo v pořádku. Ve středu se podařilo po krátkém bádání a pomocí vyrobených přípravků demontovat vrtuli a oddělit motor od konstrukce. Ve čtvrtek se začalo pomalu se skládáním náhonu na rychloměr. Protože je stále příznivé počasí, podařilo se v pátek očistit celou nádrž. Vyrobilo se zamykání na nádrž včetně síta do nalévacího hrdla. Vyčistilo se i odvětrání nádrže. Celou opravenou nádrž Láďa nastříkal základní barvou. V sobotu se nádrž zaplachtovala, aby nepřišla k úhoně. Současně se oklepal elektromotor, který se odvezl k Vlastovi na prohlídku a vrtule, která se i obrousila. Ta asi moc nepasovala, protože měla konce lopatek ořezány autogenem !!! Možná proto, že motor s vrtulí je podle cedulky z jiné lokomotivy. On je ten blok vůbec celý nějaký pomuchlaný. Vršek vrtule je pomačkaný, tunel kolem motoru taky a ještě jsou v něm různé zbytečné výřezy. Vodní část chladiče je novější a k původní nosné konstrukci je přivařen dost ledabyle a nevzhledně. Proto jsou v ní různé zápaly od řezání autogenem. Bude nutné se pokusit všechny tyto nedostatky odstranit a samozřejmě vyzkoušet celkovou těsnost.

26.9.2005 konečně je i s vrchním krytem dokončena montáž náhonu na rychloměr. Vše je opraveno podle původní dokumentace. To platí hlavně pro horní kryt s těsněním, který se musel celý předělat. Vše je plně funkční a musím uznat, že to byla zajímavá práce. Je to totiž pěkná hračka.

1. - 3.11.2005 po krátké pauze opět pokračují práce na opravě chladicího bloku. Podařilo se ho z větší části oklepat. Taky se podařilo opravit a znovu usadit dveře do chladicího bloku. Původní panty byly přivařené, což s nimi znemožňovalo jakoukoliv manipulaci. Nyní jsou panty šroubovací. Dále se vyrobily i nové kryty nad hák a nápravu. Oba jsou udělány tužší a celkově vyztuženy. To ovšem znamená,že se budou muset znovu uložit. Zvlášť kryt na nápravu. Kvůli němu bude potřeba udělat i nový držák na olejové chladiče, aby celá oprava měla ten správný účinek. Když se Nick dozvěděl o stavu vrtule chladícího ventilátoru byl nervózní, jak sáňky v létě. Společně jsme uznali, že zpět takovou hrůzu rozhodně nedáme. Podařilo se nám sehnat jinou vrtule chlazení a dveře do kabiny. Obojí je v lepším stavu než na muzejní.

7.-8.11.2005 po dlouhém plánování a obhlížení co a jak na bloku opravit, jsme začali vyřezávat ty nejvíc poškozená místa. Většinu poškození způsobila odborná oprava v nějaké ŽOS. Při výměně vodní části bloku tu starou odřezali autogenem. Tím se zbytek plechů na nosném rámu hodně pokroutil. Pouze propálený otvor v plechu pro připojení elektromotoru mluví za vše. Nejlepší by bylo celou horní část udělat novou. Ale to by bylo moc pracné. Proto se odstranili jen ty nejvíc poškozené části. Odřezali se i prorezlé krycí plechy kolem dveří a těsnící plechy mezi nádrží a blokem. Celkem úspěšně se podařilo opravil otvor pro kabel, do kterého se nyní dá gumová průchodka. Horší to bylo s opravou vrchní části. Ale i to se v rámci možností zdařilo. Ještě se převařily některé odborně provedené sváry v místech připojení nové a staré části bloku.

9.11.2005 s menšími problémy se podařilo vyrobit a usadit těsnící a lemovací plechy. Více méně by se to dalo popsat jako velkou školu zručnosti. Tím by byly zámečnické práce z větší části hotovy. I přes pokročilou večerní hodinu se ještě nastříkala nádrž vrchní barvou a blok základem. Všechny věci se pak musely ještě uklidit. Další den se ještě musí dokončit pár drobností k bloku, aby se vše mohlo nastříkat vrchní barvou.

11.11.2005 dnes je v plánu nastříkat chladicí blok vrchní barvou, aby se mohly obě části smontovat. Původně to vypadalo jako rychlá záležitost. Bohužel nastříkaná základní barva ukázala v denním světle spoustu míst, které bylo třeba znovu přebrousit a tak se vše zdrželo. K tomu se ještě přidaly problémy se stříkací pistolí. Naštěstí jsme tady od toho abychom problémy řešili. Taky už máme speciální výcvik z oprav 710.896, takže jsme vše dotáhli do zdárného konce. Je ovšem pravda, že by se asi lakýrníci chytali za hlavu. Celý blok se pak převezl na připraveném vozíku. Když už jsme byly špinaví, nastříkali jsme neplánovaně v šeru i zbytek dílů k bloku - vrtule, sací tunel, dveře a potrubí. Opět se tedy končilo hodně pozdě. Nedalo se však jinak, protože nás tlačí čas a počasí. Takhle budeme mít všechno připravený k okamžitému odvozu.

13.11.2005 dneska od rána probíhá závěrečná montáž bloku. Vše proběhlo výborně a hlavně bez komplikací. Byla to pro Laďu vyloženě oddychová záležitost a proto si se sestavením celého bloku s nádrží doslova vyhrál. Ještě v dopoledních hodinách byl celý blok vyvezen ven pod jeřáb. Odtud bude dopraven na nové místo ve dvoře. To bylo pro tento účel připraveno již během uplynulého týdne.

14.-16.11.2005 probíhají opravy dalších drobných součástek k bloku. Teď už nás nic nehoní. Blok je venku hotový a ostatní drobnosti se mohou už dělat v klidu a postupně je můžeme montovat na blok. Pracovníci SDC z Havlíčkova Brodu dnes demontovali chladicí blok z odstavené 710.457-3. Vše si nachystali a připravili k odvozu.

21.-24.11.2005 protože si Nick potrpí na co nejpůvodnější vzhled rosničky podle výrobní dokumentace, pustili jsme se do renovace původních mosazných kohoutů, které slouží ke kontrole stavu vody. Na 710.896-2 jsme měli na vodní nádrži skleněný stavoznak. Další neplánovaná oprava proběhla na odporu k elektromotoru. Laďa ho chtěl jenom vyčistit a doplnit keramické izolátory. Bohužel mu spadl na zem a odporový plech se zlomil. Vše naštěstí dopadlo dobře a za využití všech místních zdrojů se oprava zdařila. Dokonce se podařilo složit i jeden záložní. Více méně z estetických důvodů se zhotovila i nová trubka pro přepad vody - byla hodně zohýbaná. Zároveň se vyrobili i nové držáky a stojany k olejovým chladičům.

25.-26.11.2005 dnes jede Láďa do nového depa. Chce dohnat zpoždění způsobené maroděním. Opravil se přední ochoz na muzejní a odřezaly se staré držáky pro olejové chladiče. Stejné, ale nové jsme rozměřili a přivařili znovu. Ty původní se pánům v ČKD nějak nepovedlo přivařit, tak kam patřily. Inu centimetr žádná míra. Podle toho to taky vypadalo. Podařilo se usadit a svrtat oba kryty nad hák a nápravu. Pak jsme se pustili do té nejhorší práce. Usadili jsme na místo kapotu a snažili jsme se jí srovnat s lemem kabiny a krycím opaskem. Ten byl už upraven při opravě kapoty. Na levé straně se musel rozříznout vrchní ohyb lemu, který měl jiný tvar a zároveň byl částečně zdeformovaný. Na pravé straně jsme se snažili doklepat lem co nejblíže ke kapotě. Pak se zkušebně usadil krycí opasek. Podařilo se a vše vypadalo perfektně. Kapotu jsme opět přizvedli a usadili na trubky, aby se s ní dalo pohybovat po ochozu. Po opětovné demontáži topení se dokončilo usazení plechů kolem tohoto prostoru. Ještě jsme demontovali vzduchové příslušenství pod kabinou a dvířka do zadního pultu. Vše se odveze k opravě a na dvířkách se na Nickovo přání předělají panty. Ve večerních hodinách byly úspěšně splněny všechny úkoly stanovené pro tyto dny. Všichni jsme toho už měli dost. Po naložení věcí se Laďa vydal do Jihlavy. Při zpáteční jízdě si vyzkoušel všechny druhy počasí. Drobně pršelo a silnice klouzala. Pak byla sněhová vánice a nakonec hustě pršelo. Tohle počasí se neustále střídalo. Pak přišly velké závěje na silnici a hodně hustá mlha. V Jihlavě samozřejmě při nočním vykládání auta silně pršelo. Už je vlastně další den.

28.-30.11.2005 začali jsme postupně opravovat vzduchové součástky. Laďa se tak stal častým návštěvníkem na dílně vzduchařů. Tady se snažil získat vědomosti. Taky zhotovil nové šrouby pro stažení olejových chladičů.

1.-16.12.2005 nadále se střídavým úspěchem zápasíme z opravou škrtiče, spínače a vypínače kompresoru. V rámci urychlení opravy jsme si museli udělat různé vlastní přípravky pro opravu zkoušení jednotlivých komponentů. Jinak bychom se asi uchodili. Jediná zkušebna je totiž u vzduchařů na dílně.

17.12.2005 dnes je slavnostní den. Koná se opět výroční setkání s panem přednostou. Výroční setkání se odehrává na neutrální půdě v Havlíčkově Brodě v restauraci U zlodějky. Přijel Nick se Zdenkem a z Jihlavy Vlasta a Laďa. Vlasta se sice malinko zdržel, ale dorazil. Ještě než dorazil, řešily se různé dopravní záležitosti na ČD. To jedna z návštěvnic restaurace ocenila poznámkou, že jsme pěkně modrý mozky a že jednoho má taky doma. Otázkou zůstává, jestli to byla poklona, nebo nadávka. Vlasta byl netrpělivě očekáván, protože jsme na Nicka přichystali velkou všivárnu. Jakmile dorazil, pan přednosta se ujal slova. Po krátkém proslovu a vyhodnocení naší činnosti se rozdávaly odměny. Nám Jihlavskům se dostalo totiž té pocty, že jsme mohli Nickovi předat zvláštní ocenění Ropák roku za obětavý přístup při likvidaci ropných havárií. Na tuhle lumpárnu jsme se těšili už několik dní. Aspoň byla nějaká zábava. Po prohlídce plakety a zlatésošky, Nick ocenil náš smysl pro humor. Hned vyrukoval se svými dalšími plány na nové období. Snad doufá, že nás při práci přejde humor a nebudeme mít čas na lumpárny. Bohužel se naše klidné místo změnilo na velmi hlučné. Dostavili se nějací sportovci, kteří si sdělovali celoroční zážitky. Tím jsme museli na sebe poměrně křičet. Kolem 16 hodiny jsme se odebrali zpět na nádraží. Mezitím co jsme seděli v restauraci, venku napadlo hodně sněhu a v Jihlavě ho bylo ještě více. Možná bylo dobře,že jsme to tak brzy ukončili. Kdoví,co bude večer.

19.-23.12.2005 pokračují i nadále opravy na vzduchových dílech.

Tak na závěr opět krátké shrnutí. Pro Nicka jsme na rosničce odpracovali kolem 430 hodin. Orientační plán, že se letos budeme věnovat zadní části lokomotivy se v podstatě podařilo splnit, když se projevilo dvouměsíční Laďovo marodění. Je opravená a spasovaná zadní kapota, na které se strávilo asi nejvíc času. Máme opravené i veškeré celky do zadní kapoty - chladiče a olej výměníky jsou už v depu. Chladicí blok, na který zbývá dosadit jen motor je v Jihlavě. Zbývá tedy jen nastříkat zadní část rámu a začít se zkompletováním zadní části stroje. Otázkou však zůstává, kolik ty drobnosti vlastně zaberou času. Už máme zkušenosti z 710.896-2 a ne vždy byly dobré.

Další rok bychom se chtěli už věnovat kabině a pak pomalu pokračovat směrem dopředu k motoru. Vše taky bude záležet na finanční situaci a našich časových možnostech. K těmto plánům týkajících se muzejní, musíme ještě připojit neplánované akce na provozní a úpravy v areálu depa.

Navigace:

Obsah > Kronika > 2005

WebDesign - © VB