2007

Máme nový rok a tak hurá do práce. Loni jsme pracovali, až se z nás kouřilo. Letos to nebude o nic lepší, protože plán práce a termíny už jsou dané. Hlavní úkol pro tento rok je dokončit opravu kabiny včetně montáže interiéru. To abychom se v dalším roce mohli přesunout už pod přední kapotu. Plány jsou tedy veliké a čistě teoreticky i reálné.

Leden - hned od začátku roku jsme se pustili do práce. Nejdříve jsme udělali žebříky k postelím. Postele jsme totiž přizvedli, abychom se nebouchali do hlavy, ale na horní postel se teď dostane jen člověk vyšší postavy za použití gymnastických prvků. To s ohledem na vzrůst a věkový průměr členů a případných návštěv by mohl být problém. Dál jsme stihli nastříkat očištěné sololity na obložení kabiny.

18.1. dnes nás postihla menší katastrofa, která měla název tajfun Kyril. Bez ohledu na to, že ničí soukromý majetek, nám oloupal střechu nad ubytovacím prostorem. Aby se nám v odkrytých prostorech neprášilo, tak nám ještě místnost řádně prolil vodou.

26 - 31.1. zahájili jsme opravu rámů do oken lokomotivy. Na té naší muzejní je to poměrně nepraktická záležitost. Původně to asi bylo myšlené jako estetický doplněk, který bude zakrývat okraje sololitů kolem oken. Jenže je to spíš zdroj problémů. Pod rámy se drží voda a tak to všechno pořádně reziví. Možná právě proto se to na dalších rosničkách přestalo používat. Taky asi kvůli té pracnosti. Rámy opravujeme na první nástřel jen tak podle oka. Ideální by bylo pasovat je přímo na lokomotivě. No snad se strefíme.

Únor - pokračujeme s opravou rámů kolem oken a začali jsme i s opravou konzol na sedačky. Špatné nebo zhnilé části rámů děláme nové. Některé díly na rámy máme hotové jako polotovary, pro případné úpravy rámů na místě. Na konzoly sedaček se musí některé díly vyrábět taky znova a to i přesto, že jsme vybrali ty nejlepší, co jsme našli. Bohužel ta léta používání jsou znát. Znovu se vyrobily kostky na nastavení výšky a nosná trubka na které se konzola otáčí.

21.2. dneska přijel na přepadovou kontrolu do Jihlavy Nick Ross. Díky špatné domluvě, tam nikdo z nás nebyl. Taky to mohlo vypadat, že jsme raději před kontrolou utekli, ale opravdu to byla jen náhoda!

4.3. jeli jsme na základnu opravit netěsný kompresor na 710.827-7. Bohužel strojovna i kompresory byly utřené a tak nebylo poznat, který je ten špatný. Opravili jsme tedy ten nejvíc zaolejovaný ( pravý ). Samozřejmě jsme se netrefili. Kdyby tam byl deník oprav co jsme měli na 710.896-2, nemuseli jsme nic hledat a vše by bylo v pořádku. Tak někdy příště.

23.3. Láďa jede na oficiální servis na naši základnu. Na 710.827-7 je potřeba opravit nefunkční pískovače, prasklou pružinu do háku a nějaké drobnosti. Po příjezdu obhlížíme stav místnosti, která už konečně začíná po deštích vysychat a tak se může pomalu plánovat termín opravy střechy. Na lokomotivě jsme opravili pískovače. Bylo nutné opravit i pískovací kohouty, které pouštěly málo vzduchu. Ještě jsme provedli údržbu venkovní jímky na vzduch. Nick si mezi tím opravoval věci na pultu. Jako "malé zpestření" si Nick vymyslel vyvařit obroušenou hranu na spodní straně předního čelníku. To teda bylo ....

Na závěr jsme demontovali postele, které opět povezeme do Jihlavy. Tentokrát je prodloužíme. Do těchto atypických postelí nemáme matrace. Prostě ty postele jsou nějaké krátké. Jak je již zvykem končíme až večer.

24. - 31.3. i přes nepřízeň počasí, velká zima, se nám podařilo nastříkat rámy kolem oken. Šlo to špatně, ale co se dá dělat. Taky jsme dokončili úpravy postelí. Když spočítáme čas strávený různými úpravami postelí, tak bychom možná zjistili, že by bylo lepší je vyrobit znovu.

Duben - provedli jsme finální barevnou úpravu postelí. Postele jsou krémové a žebříky s čely jsou zelené. V podstatě ta samá kombinace jako je na skřínkách. Vše je nyní ve stylu rosnička.

Květen - Nastříkali jsme barvou poslední díly sololitů, určených na obložení kabiny.

25.5. Laďa jede na speciální servis. Firma potřebuje obstarat kompletní kardany pro lokomotivu 711.8 do Německa. Nick domluvil demontáž z jedné odstavené lokomotivy, která již bohužel nikdy nevyjede. Tak alespoň poslouží. Naše firma zajistí dopravu a za zprostředkování si můžeme odmontovat a odvést díly, které budeme potřebovat.

Nejdříve se jede brzy ráno na základnu. Tady se vyloží opravené postele a sololity. Na další cestu přistupuje Nick. Společně pak míříme do místa určení. Je krásný slunečný den a nikdo z nás ještě netuší, co vše nás čeká. Rosnička stojí odstavená v konvoji dalších vraků a různých strojů, téměř v zapadlém konci areálu. Proto auto nemůžeme dát až k lokomotivě. Musíme veškeré nářadí, ale hlavně demontované součástky různými způsoby dopravovat k autu. Nejvíce se nám osvědčila technika popelář. Tímto způsobem jsme dokázali přepravit všechny těžké věci.

Mezitím co Laďa demontoval kardany, se Nick staral o věci určené pro nás. Demontáž kardanů i přesto, že lokomotiva nestojí na kanále proběhla celkem dobře. Majitel jen nevěřícně kroutí hlavou, že jsme kouzelníci. Zato demontáž vidlic z převodovky byl oříšek. Museli jsme je milimetr po milimetru vytloukat. Byl to koncert pro čtyři ruce a oba jsme si šáhli na dno svých sil. Jen demontáž vidlic trvala něco přes hodinu. Nejhorší bylo to slunečné počasí. Teplota rychlým tempem stoupala nahoru a stín byl jen v kolejích pod lokomotivou. Kovové části nářadí byly tak rozpálené, že se na ně nedalo šáhnout holou rukou. Po těžkém boji jsme zvítězili nad technikou a tak jsme mohli rabovat už jen věci pro nás. Bylo už 13.30. Nick to už chtěl vzdát. Tady se dělá do 14.30. Nakonec jsme se dohodli, že to ještě riskneme. Z této akce musíme mít taky nějaký užitek. Začali jsme demontovat hlavy, které budeme potřebovat na 710.827-7. Nick ještě vyrazil za správcem pro další náhradní díly, které má schované ve skladu a hlavně vyrovnat finanční část této akce.

Po 16 hodině máme naloženo a opouštíme vrakoviště. Na vrátnici se dovídáme, že tento den tady padl teplotní rekord. Skoro 37 stupňů ve stínu !! To nám ani nemuseli říkat, vždyť jsme v tom pekelném horku dělali celý den a stín nikde ... Začíná hřmít a blíží se bouřka. Zdá se, že právě včas opouštíme toto místo. Na naší základnu přijíždíme asi v 18.30. Láďa nechává naložené auto na základně a do Jihlavy pokračuje vlakem. Další den nás čeká pokračování.

26.5. Ráno při kávě ještě rozdejcháváme včerejší servis na vrakovišti a zároveň se plánuje dnešní činnost. Očekáváme totiž příjezd posil. Po 9 hodině přijíždí posily. Nick, Jarda a Pavel se pouští do výměny kompresoru na 710.827-7. Náhradní bereme z muzejní . Stejně dostane jiné a opravené. Tím budou kompresory na 710.827-7 v pořádku, protože ten pravý je už přetěsněný. Na muzejní dosadíme kompresory, které byly opraveny pro 710.896. V současnosti jsou uschovány v Jihlavě. Laďa pokračuje v opravách muzejní. Předělává se upevnění čísel vozidla a pokoušíme se opravit boční dvířka do schránek. Nakonec tento marný boj Laďa vzdává a za použití radikální metody - bruska - demontuje dvířka, která se povezou do Jihlavy. Tam se uvedou do 100% stavu. Do Jihlavy poputuje i kompresor z 710.827-7 a hlavy na motor.

31.5. Dneska speciálně jedeme na montáž na naší základnu. Musíme smontovat postele, aby měli při oslavách návštěvníci naší základny na čem spát a hlavně, aby se mohlo dát vše po opravě střechy a novém vymalování místnosti do pořádku. Závěrečná montáž několikrát předělávaných postelí je taková třešinka na dortu a proto si tuto práci jedeme udělat osobně.

Červen - v Jihlavě jsme začali s opravou hlav na motor pro 710.827-7. Musíme si vyrobit několik přípravků, protože tyto motory se v Jihlavě neopravovaly a hlavně zavzpomínat na školní léta, jak a co se opravuje. Nakonec se vše podařilo opravit a po montáži na motor uvidíme, jak jsme byli úspěšní. Dál jsme opravili dvířka do schránek a dokončila se oprava komínu. U komínu jsme vyměnili izolaci vypálili jsme karbonové usazeniny. Jediné co musíme ještě doladit je horní lem kolem krycího plechu. To však budeme muset udělat až po namontování na lokomotivu.

23.6. přivážíme na základnu opravené věci - hlavy, dvířka, madla a komín. Nazpět odvážím lepenku, kterou dodal majitel objektu na opravu střechy. Stejně se hodí tak akorát do základů. Na tu obyčejnou máme kupce, a tak si vylepšíme rozpočet deficitu na střechu, kterou jsme nakonec zaplatili ze svého. Na střechu se totiž nechala položit kvalitnější lepenka, která je mnohem vhodnější pro tento účel.

6.7. Pavel a Nick se pustli do skládání regálů v olejně. Laďa se pustil do opravy schránek a instalaci opravených dvířek. Taky jsme se pokoušeli složit komín, včetně krycího plechu. Bohužel zjišťujeme, že tato činnost nebude tak jednoduchá, jak jsme původně předpokládali. Komín šel namontovat poměrně snadno, ale krycí plech se nám nepodařilo zastrčit pod lem na komíně. Jako by k sobě ani nepatřili. Budeme muset najít nějaké vhodné řešení, aby zůstal zachován originální vzhled. Díky tomu jsme mohli ušetřený čas věnovat dalším činnostem. Na závěr jsme zkušebně usadili dveře do kabiny. Jsou to ty nově vyrobené z 710.896-2. Proto se musí upravit panty. Jinak budou vyhovovat. Ty původní byli již velmi poškozené. V polovině, v úrovni zámku, téměř zlomené. Jejich oprava by byla dosti náročná. Úplnou náhodou ty naše dveře odpovídali původním dveřím. Další série rosniček totiž měla plechy na dveřích jen přišroubované. My jsme je měli přivařené a tudíž bez šroubků a hladké. Neboli tak jak je měla muzejní už z výroby. Dneska to bylo zase až do večera.

21.7. Opět se na naší základně pokoušíme složit komín. Bohužel. Zase se nepovedlo. Nakonec přeci jen budeme muset provést radikálnější úpravu. Nick s Pavlem Strachotou provádějí úklid v olejně. Vše je přerovnáno, roztříděno a seřazeno. Myslím, že by nám to záviděl kdejaký velkosklad. Ale kdyby někdo přišel z oficiálních orgánů, tak sranda stranou. Vše musí být i vzhledem k čistotě prostoru a životnímu prostředí OK. Ještě pokračujeme v přípravě vzduchového potrubí a krycích plechů kolem potrubí k brzdičům.

25. - 29.7. Provádíme kontrolu a úpravy kompresorů W 115/80, které jsme měli pro 710.896-2. Po nastříkání jsou připravené k odvozu na naší základnu. Tam dojde k montáži na muzejní rosničku.

Srpen - vyrábíme uložení odtahového ventilátoru do olejny. Bude zabudován místo jedné rozbité skleněné tabulky v okně. Dodnes tam žádné odvětrání nebylo. Taky máme hotové plechy na pult. Ty se však budou muset ještě doladit přímo na mašince.

17. - 18.8. dneska máme opět velmi na pilno. Musím vyzvednout u depa v Kolíně Nicka s přítelkyní. Sraz máme v 16.30. Společně zajíždíme do depa, kde nakládáme disk a ozubené kolo na nápravu, které jsou naše a měli jsme je zde jen uschované. Vše povezeme na naší základnu. Tady tyto lehké součástky musíme ještě vyložit. Za použití různých stěhovacích metod jsme to ve zdraví přežili a uložili v topírně. Po zprovoznění sekačky se pouštíme do likvidace travnaté džungle, která se snaží zamaskovat náš objekt před kolemjdoucími.

Další den se upevnil ventilátor do olejny. Bylo to malinko dobrodružné, protože jsme se museli protáhnout kolem plotu k zadní stěně topírny. Ještě, že sousedi nemají na pozemku hladového psa. Zpět už lezeme přes plot do výběhu pro slepice. Ty patří panu domácímu, což je spřátelená osoba a hlavně je to bezpečnější. Pokračujeme v úpravách komínu a připravujeme nové potrubí pro EP ventily na převodovce. Namísto původní hrůzy, vyrábíme i nové potrubí k tlakovému spínači včetně nového upevnění.

31.8. provedli jsme základní demontáž součástek na motoru 710.827-7 pro chystanou opravu hlav.

Září máme i s lakem hotové konzoly na sedačky, plechy na pulty a část vzduchového potrubí do strojovny.

27. - 29.9. zase nás čeká výlet. Tentokrát jede Láďa do depa v České Třebové. Tady totiž Nick domluvil pult z lokomotivy 751. Zase se rozšíří sbírka kuriozit a historických exponátů na základně. S menším zpožděním přijíždíme do České Třebové. Nakládáme pult a v 19.30 odjíždíme. Cesta připomíná bojovou hru - směr Ukrajina +- 1000 km. Tma, neznámý terén, mlhy a několik objížděk. Přesto všechno přijíždíme v pořádku do cíle asi ve 22 hodin.

V sobotu se pouštíme do demontáže a výměny hlav na 710.827-7. Využíváme znalostí získaných z rabování hlav na vrakové 710 a tak nám jde práce celkem od ruky. Abychom získaly čas na další den, děláme až do 22.30. V podstatě skoro náš normální pracovní čas...

Díky tomu v neděli pokračuje s montáží. V 18.30 provádíme zkušební start. Při kontrolním startu se nám objevují vytékající kapky vody z pod bloku motoru. Bohužel nemůžeme přijít na to, odkud se ta voda bere. Ještě nám trochu rosí voda pod 3. hlavou a olejový odtok na 1. hlavě. Jinak se nám oprava zdařila. Bohužel jsme nestihli odvzdušnit vodní okruh. Končíme sice až v 19 hodin, ale stihli jsme vše, co jsme si naplánovali. Skoro zázrak. Láďa však po velmi náročném pracovním nasazení musí autíčkem dojet domů

Říjen - provedli jsme kontrolu demontovaných hlav z 710.827-7, abychom zjistili míru poškození. Zjistili jsme drobné netěsnosti kolem trysek.

10.10. přijel Nick do Jihlavy, aby domluvil případnou opravu motoru 710.827 v CZ LOKO. Pro nás je to nejvýhodnější varianta - nemuseli bychom nikam jezdit. Do konce měsíce máme vyrobené některé díly na přední kapotu a přípravek na výrobu příchytek pro upevnění trubek. Ale ještě uvidíme, zda to bude vůbec nutné.

13.10. při cestách po středních Čechách se Laďa opět stavuje na základně. Společně s Nickem se jim podařilo odvzdušnit vodní okruh na 710.827-7 a již je vše OK. Při zkoušení jsme ještě odstranili drobné netěsnosti na výfukovém potrubí. K opravě nám zbyly jen netěsnosti pod hlavou č.4 a na 1. hlavě teče vratné olejové potrubí. Do Jihlavy odvážíme příruby a měch na sání motoru. V Jihlavě se může vše pořádně vyčistit a opravit. Vypadá totiž, jako kdyby po něm pásový traktor.

18.10. a zase jedeme na výlet. Tentokrát se jede vlakem. Cíl je Pars Šumperk. Tady Nick domluvil prohlídku a takovou menší exkurzi na opravy motorů 12V 170DR. Sraz je stanoven na 6.00 v Olomouci na nádraží. Po příjezdu do Šumperka se vydáváme do dílen. Po úspěšném odbavení na vrátnici se nás ujal vedoucí pro vzdělávání zaměstnanců. Řádně označeni visačkami a s doprovodem vyrážíme na získávání informací. Navštěvujeme učňovské středisko, jestli tam nejsou k dispozici nějaké materiály. Pak pokračujeme do dílny motorářů. Tady je s námi mistr a dva opraváři. S těmi probíráme všechny věci co nás zajímají. Všude jsou hromady pro nás důležitých dílů. Po skončení prohlídky je nám nezávazně přislíbena výpomoc, ale uvidíme. Naslibováno už jsme slyšeli dost i od jiných. Vracíme visačky a jdeme do města na jídlo. Hledali jsme restauraci, kde bychom se najedli. Po chvilce hledání a z časové tísně, jsme nakonec zakotvili v bufetu ve městě blízko náměstí. Tady jsme si dali společně s ostatními chudáky něco k snědku a vykročili jsme svižně na nádraží. Vlakem jsme se přesunuli do Zábřehu na Moravě. Odkud už jedeme domů.

3.11. dneska probíhá akce Základna 2. To tedy znamená, že konečně převezeme do Jihlavy přední kapotu. Tady stejně jako u zadní proběhne celková oprava. Tato akce sice nebyla původně v plánu, ale po zvážení všech pro a proti byl Láďou vydán souhlas k zahájení akce.

Než přijel jeřáb namontovali jsme s Nickem víčka na motor a na sání muzejní rosničky. Povolil se tlumič výfuku, který taky vezmeme do Jihlavy. Alespoň budeme mít kolem motoru více místa. Samotné sundání a naložení bylo dílem okamžiku. Je vidět, že už je to pro nás rutina. V 10 hodin přijelo auto s rukou a po 11 hodině jsme už uháněli do Jihlavy. Ve 13 hodin jsme v Jihlavě. Odtud asi po hodině jedeme pro vozík zpět do Prahy. Na ten pak bude položena kapota. Do hlavního města přijíždíme kolem 16 hodiny. Po menším kličkování jsme v cíli. U podobných muzejníků - bláznů nakládáme vozík. Ten patří Nickovi a byl zde zapůjčen. Jinak ti nadšenci mají tady na Zlíchově pěkný depozitář. Auta, lokomotivy a hlavně spoustu práce. Ještě, že tohle nevlastníme. I když vybavení pro opravy mají pěkné. Holt je to bývalé vozové depo a spousta zařízení tady zůstala. Zhruba po hodině pobytu odjíždíme zpět do Jihlavy. Kolem 19.30 vykládáme z auta vozík. Výhodou proti stěhování zadní kapoty byl ten, že jsme nemuseli obstarávat složitě dopravu. Přední kapota se vejde na firemní valník a tak jsme opět soběstační. Další den ráno se položila kapota na vozík, aby se mohla v pondělí odvést na halu.

5. - 9.11. Láďa vyrobil uložení kapoty na vozík. Kapota je přišroubovaná k příčkám se závěsnými oky a ty jsou přišroubované k vozíku. Takhle se dá kapota pohodlně zvedat jeřábem nebo vysokozdvihem, ale hlavně pevně drží na vozíku, který je menší než kapota. Nyní můžeme tedy na plno rozjet opravu kapoty. Nejdříve se demontovaly rozvody elektřiny a pak se musel doklepat zbytek barvy po venku a vnitřek kapoty. Následovalo ohledání poškozených míst a hlavně zvolení postupu prací, aby práce proběhli rychle a efektivně. Proto se co nejrychleji opraví konstrukce kapoty a ostatní menší věci počkají. To kdybychom se museli s kapotou vystěhovat ven z haly. Zjistili jsme, že kapota musela být na levé horní straně bouraná a byly tam i prohlubně jako po vázacích prostředcích.

10.11. je kapota oklepaná a tak se další den mohou napasovat nově vyrobené poklopy nad motor. Ty původní byly velmi zdeformované, prorezlé a jejich tvar připomínal spíše dětské vodní brouzdaliště. Zub času tady už nešlo zachránit. Zároveň oproti originálnímu stavu, byly poklopy vybaveny podpěrami, které zajistí poklopy trvale otevřené v případě opravy nebo nuceného chlazení. Podařilo se z větší části vyklepat a vyvařit poškozená místa, osadily se nové držáky pro rozvod elektřiny a zemnicí kostky.

15.11. se začínají pasovat opasky. Samozřejmě se musí opět celé upravit. Většina děr se musí vyvařit a převrtat. Jak to ti umělci vyráběli je tak trochu záhada. Taky se musí znovu jednotlivé díly opasků rozřezat (!) a opět správně sesadit, aby byli na kapotě v rovině a kopírovali dokonale profil zakřivení kapoty na hranách. Doufáme, že se pak sejdeme s kabinou nebo aby alespoň případné úpravy nebyly moc náročné. Ještě se upravily přední dveře na zamykání a kapota pro zajištění bočních dveří. Tady bude stejný systém jako u zadní kapoty.

18. - 22.11. začali jsme s kytováním a broušením kapoty a zvládli jsme i čelní dveře. Kupodivu jsme nenadělali ani moc velký nepořádek, protože jsme po skončení práce vše poctivě uklízeli, abychom moc nedráždili ostatní. Určitě stačil ten rachot při oklepávání barvy.

23.11. konečně se bude stříkat. Původně byla tato práce naplánována na víkend, ale každá ušetřená hodina je dobrá. I proto, že už se kazí počasí a je i poměrně chladno. Odpoledne se tedy podařilo nastříkat základem kapotu a do večera jsme zvládli i čelní dveře, oba poklopy a různé doplňky. Tím máme jeden den k dobru.

24.11. už tolik štěstí nemáme. Od rána drobně prší a tak to vypadá, že ten den k dobru je nám nanic. Než se počasí umoudří, nastříkali jsme alespoň dveře a poklopy. Jen máme obavy, aby nám vyšla barva. Hlavně totiž potřebujeme dodělat velké věci a takhle jsme začali obráceně. Naštěstí se počasí umoudřilo, takže i když je vzduch ještě vlhký stříkáme vnitřní část kapoty vrchní barvou. Je to risk, ale vyšel. Barva vyšla přesně - plechovka je úplně prázdná. Rychle uklízíme kapotu zpět na halu a pokračujeme v opravě ostatních dveří na kapotu.

25.11. je neděle. Začali jsme s montáží hotových celků na kapotu. Namontovali se poklopy, boční krycí opasky a čelní dveře. Tím je kapota vlastně hotova a připravena na transport. Všechny další práce můžeme už dělat kdykoliv, i kdybychom museli kapotu zase odvést pryč z Jihlavy.

26. - 30.11. Odvážíme kapotu do vozovky. Vše proběhlo dobře a byl už nejvyšší čas. Brzy by kapota na montovně překážela. Začali jsme s opravou elektrických rozvodů a dalšího elektro příslušenství v kapotě. To znamená opět předělat rámečky světel, které jsme získali ze zásob od elektrikářů. Kompletně se opravily světla a rozvodné krabičky. Po firmě jsme posbírali všechny staré zásoby hliníkových průchodek a dalších dílů. Některé jsme už vybírali z kontejneru se šrotem. Konečně jsme dokončili opravu dveří. Vyvařily se olámané rohy dveří, vyrovnaly se žaluzie a opravilo se upevnění filtrů. Některé dveře jsme opravovaly i několik hodin. Vlasta zatím připravuje novou kabeláž, aby se mohly namontovat poziční světla.

2. - 3.12. jsme začali kytovat dveře. Samozřejmě, že nám došel kyt, takže na posledních dveřích nám zbyl nedodělaný malý kousek. Odkoupili jsme tedy v pondělí další plechovku od firmy a mohli jsme odpoledne zase pokračovat. Dveře jsme brousili ve vozovce, ale čerstvě zakytované dveře jsme nosili na montovnu. Tady bylo přece jen tepleji. Mezitím co čerstvý kyt tvrdnul se brousily další dveře. Tak jsme do večera připravili skoro všechny dveře.

4. - 7.12. se doopravily ještě nějaké drobnosti na dveřích a mohli jsme začít s nástřikem dveří základní barvou. Opět se stříkalo ve vozovce a po zavadnutí se vše otáčelo, aby se nastříkala druhá strana. Protože ještě naštěstí nemrzlo, ponechali jsme dveře na zaschnutí ve vozovce až do čtvrtka. Ráno se odnosili na halu. Tady je teplo a tak mohla barva lépe schnout. Do 7.prosince jsme dokončili opravu všech dílů pro elektroinstalaci.

8.12. dneska se koná tradiční předvánoční setkání. Tentokrát je naším cílem město Nymburk. Sraz byl stanoven v 10 hodin před nádražní budovou v Nymburce. Vlasta jede už z Jihlavy a Láďa se připojuje po cestě. Do Nymburka jsme přijeli brzy. Po včerejším náročném odpoledni na podnikovém večírku se jdeme vzpružit do nádražní restaurace. Jako správná nádražní knajpa otvírají již v 6 hodin. Poněkud jsme se tady zapovídali s kamarádem Petrem Synetárem, který cestoval s námi a tak jsme nesledovali čas. Že už nastala hodina H, jsme zjistili v okamžiku, když nám začali střídavě vyzvánět mobily. Nick se už po nás začal shánět. Museli jsme tedy ukončit občerstvování a vydat se na seřadiště. Odtud se naše početná skupina vydala přes město do restaurace. Tady jsme však byli moc brzy a tak jsme byli nuceni chvíli přešlapovat u dveří, než se personál slitoval a pustil nás dovnitř. Při dobrém jídle a pití se rozproudila družná zábava, kterou jsme museli kolem 16 hodiny opustit. Odjíždíme vlakem zpět do Jihlavy, abychom se dostali domů. Vlakové spoje v sobotu nepatří mezi nejčastější. V Kolíně se k nám připojil opět Petr Synetár, takže nám v družné zábavě rychle utíkala cesta domů. Jako taková malá perla na závěr dnešní dne - zapomněli jsme v restauraci pod stolem zarámované obrázky lokomotiv pro pana Nováčka.

9.12. opět provádíme lakýrnické práce na naší dočasné lakovně ve vozovce. Tentokrát stříkáme vrchní barvu na vnitřní část dveří. Všechny dveře se postupně odnášejí na montovnu, kde máme vytvořenou provizorní sušárnu nastříkaných věcí. Ve zbytku času jsme se pustili do rozebírání filtrů do dveří. Ty nám přenechal Jirka Hrdlička. Vezl je totiž do šrotu. Oproti těm původním, které se rozpadaly a nešly rozebrat (rámečky byly svařené), měli tu výhodu, že byly rozebíratelné (rámečky byly nýtované). Bohužel nebyly v tak dobrém stavu jek jsme očekávali.

10. - 14.12 Probíhá oprava sít. Nakonec použijeme jen rámečky a i ty se musí pořádně opravit. Po vyklepání se nastříkaly základem a namotala se nová drátěnka a dosadil se nový tahokov. To aby byly všechny filtry stejné. Tahokov jsme měli připravený již několik let, ještě z éry naší 710.896-2. Do pátku bylo tedy připraveno všech 12 kusů filtrů na finální barevnou úpravu.

15.12. nastříkali jsme síta vrchní barvou a hned jsme se pustili do opravy a prohlídky tlumiče. Podařilo se vyklepat krycí lem kolem komínu a v rámci možností se podařilo i vypálit karbon z tlumiče a tím i vyhnat zbytek vody, která tam zbyla po mytí. Byly to nádherné kouřové efekty.

17. - 20.12 začínáme se závěrečnou montáží sít do dveří a jejich nasazení na kapotu. Jenomže - problém. Na dveřích, kde je klika a zároveň západka se síto opírá o držák západky. Tím vlastně nejde západku použít. Je to k vzteku. Rychle řešíme nápravu. Takováhle věc nám přeci nezkazí vánoční překvapení. Horní držáky západek se opatrně z již hotových dveří odstranili, vyrobili se nové a posunuli se více do strany, aby nepřekáželi. Vše se muselo znovu přestříkat. Ve čtvrtek bylo hotovo a kapota byla kompletní. Máme radost, že se nám podařilo všechno stihnout. Nick stále nic netuší, takže toto vánoční překvapení bude opravdu dokonalé. Do konce roku se nám ještě podařilo z nashromážděných zásob pancéřových hadic připravit rozvody pro kabeláž.

Tak i přes šibeniční termín jsme na závěr roku stihli splnit aspoň další část našich plánů, i když zrovna oprava kapoty nebyla původně plánována. Na druhou stranu, na základně by se to při tom objemu práce prostorových možnostech dělalo špatně. To, že jsme kapotu stihli rychlým tempem zhruba za měsíc, se nám i vyplatilo. Původně jsme si ji chtěli dělat v klidu přes zimu. Protože však prostory ve firmě se neustále předělávají, tak jsme měli obavy, abychom nepřekáželi a kapotu neskladovali venku. Ani ve vozovce sice nejsou Bahamy, ale je to alespoň pod střechou. Na stříkání barvou to tam ale není. To kvůli té zimě, co tam panuje. Takhle máme kapotu hotovou a můžeme ji kdykoliv i z vozíkem zase odvézt. Jinak vánoční překvapení pro Nicka se povedlo. Původně nás to ani nenapadlo, ale nakonec to byla taková dobrá výzva, které jsme však museli obětovat veškerý volný čas. Za ten krásný pohled na hotovou kapotu, která vypadá přesně jako na továrních snímcích z ČKD, to ale stálo.

Jinak jsme v tomto roce na opravách obou lokomotiv podle pracovních výkazů odpracovali celkem 498 hodin. Bohužel se nám nepodařilo splnit původní plán práce tj. dokončení kabiny. Kromě přírodních živlů to ovlivnili i práce na 710.827-7 a spousta dalších nutných prací na základně, které nás pozdržely. I přesto jsme alespoň vyléčili hlavy motoru 710.827-7, částečně jsme pokročili i v opravách na kabině muzejního stroje, ale hlavně, mimo plán jsme opravili přední kapotu. Příští rok se tedy můžeme opět činit.

Navigace:

Obsah > Kronika > 2007

WebDesign - © VB