Březen Pokračujeme v dokončovacích pracích a postupném odladění jednotlivých okruhů. Nejvíce závad, i když drobných, je ve vzduchovém rozvodu. Musíme předělat přívody do ovladačů houkaček, jsou velmi netěsné. Dále nás zlobí, a to dost pořádně, i brzdiče. Kromě toho jsme konečně dosadili i klínové řemeny na kompresory. Měly by šlapat na 100 %. Kladky jsou nové a dokonale souosé na kolmou rovinu hnací kladky na klikovém hřídeli motoru. Takhle dokonalé to určitě nebylo ani z ČKD.
Duben Tuhá zima se podepsala i na stavu vodního potrubí v depu. Praskl nám vodoměr na přívodu vody do depa a prasklo i potrubí v podlaze v umývárně. Provedli jsme proto demontáž potrubí (vysekání z betonu si užil Nick) a naplánovali postup oprav. Zase práce navíc, ale nedá se nic dělat, bez vody to v depu nejde.
Květen Tento jarní měsíc jsme věnovali opravě vody v umývárně. Položili jsme nové plastové potrubí, udělali jsme i novou přípojku k bojleru a výlevce. Zároveň jsme protáhli i potrubí skrz zeď do zahrady. To abychom nemuseli neustále protahovat hadici, když potřebujeme vodu venku.
Červenec Připravujeme umístění rozvaděče pro ohřev vodního okruhu lokomotivy, který bude současně využitý i jako zdroj pro nabíječku. Rozvaděč bude na zvláštní desce připevněn ke stěně v kastlíku. Tím se kabely mohou snadno protáhnout do rozvaděče i do strojovny a přitom tam zbude ještě dost místa na uložení různých věcí. Zároveň pokračujeme v dostrojování kabiny. Na podzim je totiž naplánována další důležitá akce. Pojedeme s mašinkou poprvé do světa. Na soustruh do Nymburka. Do Jihlavy odvážíme vzduchojemy a schody s madlem patřících k našemu obytnému vozu, který je nyní v OLPASU Krnov na opravu pojezdu. Tady jsme provedli demontáž schodů a opravu madel. Díly se tak staly skladnější na další přepravu.
Srpen Odvážíme věci na vagon. Je 9. srpna a vezeme rozebrané zbytky schodů, vzduchojemy a hlavně náhon k rychloměru pro obytný vagon do Krnova. V Olomouci Laďa nakládá ještě Nicka, který přijel vlakem od Prahy, a společně pak pokračují dál. Po cestě vzpomínají na zážitky z přepravy rosničky z Bruntálu, hlavně když míjejí osudné místo, kde začal hořet Hektor T435.0039 a oba jej pak srdnatě uhasili. Po krátkém jednání, ujasnění si rozsahu opravy vozu a instalaci náhonu pro rychloměr se vracíme zpět. Koncem měsíce Vlasta dokončuje nové zapojení světel v zadní kapotě, samozřejmě podle původního schematu.
Září Stále ladíme vzduchové přístroje a Vlasta postupně oživuje pulty a rozvaděč v kabině. Připravujeme lokomotivu k přepravě na soustruh v DPOV Nymburk.
Říjen 9. října probíhají závěrečné přípravy na cestu do Nymburka. Nick je tradičně nervózní a ještě ke všemu jsme na základnu dorazili se zpožděním. Hned po našem příjezdu odjíždíme vyzkoušet soupravu rosniček do stanice. Vše funguje jak má a tak můžeme jít v klidu spát, jelikož další den brzy vstáváme. Je opět 10. 10., že by zajímavá souhra náhod? Je však 3.:0 hod. a konvoj rosniček opouští stanici, aby přes Poříčany dojely do DPOV Nymburk. Cesta probíhá dobře. Venku je ale veliká mlha a na rosničce zatím děsná zima. Holt už je podzim. V Nymburce se snad ohřejeme v místní kantýně. V žst. Nymburk na nás čeká hodný kamarád Pepa Havelka, aby nás dovedl s mašinama v pořádku do DPOV. Po 6. hod. najíždíme na podúrovňový soustruh. Je ještě hluboká tma a den se teprve pomalu probírá. To je dobré znamení, jelikož celou akci provázejí menší zmatky ze strany DPOV. Najednou však Nick začíná brunátnět. V DPOV si spletli datum a tak nám hrozí, že v případě, že bude potřeba soustružit soupravu Pendolino, dají nás bokem. „Cože !? Do pr..le jak spletli datum?“ Nick hned vykročí rázným krokem k vedení DPOV. Dozvídáme se, že souprava Pendolino přijede na 10 hod. a to podle pracovníků na soustruhu, bychom měli být do té doby hotoví. Je zhruba 10 hodin a jsme opravdu hotoví. Nyní nechápavě sledujeme místní posun nebo spíš parodii na organizovaný chaos, který stávající posun připomíná. Místo, aby se nás snažili dostat ze soustruhu, tak si to komplikují a my ještě po 11. hod stojíme před vraty soustruhu a čekáme! Už jsme měli být dávno v bývalé ŽOS na váze. Pavel Strachota to už psychicky nevydržel a jde místnímu posunu pomoci. Paradoxně, my amatéři máme díky Nickovi vysílačky, takže žádný problém, kdežto místní posun, který zajišťuje ČD Cargo, mává osamocený posunka jen ušmudlaným praporkem, jak za krále klacka. Vzhledem k délce posunovaných souprav, které tvoří 10 vozů, je to docela odvaha. Najednou Nick startuje rosničku a konečně jedeme. Bude poledne a nám se konečně daří otočit muzejní rosničku na točně a můžeme pokračovat na váhu do ŽOS Nymburk. Při zpáteční cestě povezeme pro DPOV ještě nákladní vůz, protože ČD Cargo není schopno tento vagon přistavit do DPOV prý již týden! Je 12:30 a stojíme u brány ŽOS. Opět čekáme. Utěšujeme se tím, že v depu budou potřebovat vůz z dílen a tak nás tady určitě nenechají dlouho stát. Po chvíli jsme vpuštěni do areálu a najíždíme k váze. Vše probíhá dobře, i když obsluha má očekávané a trapné připomínky. Pro nás je však hlavní výsledek. Kolem 14 hodiny projíždíme obrysnicí. Máme strach o stříšky nad okny. Ufff... vešli jsme se. Vše je naprosto OK. Vyzvedáváme nákladní vůz a opouštíme areál. Souhrou náhod tam byla k vidění při posunu místní modrá rosnička 710.573. Takže celkem 3 rosničky v jednom areálu, to už se dnes jen tak nevidí. Přejíždíme zpět do DPOV. Opět čekáme. Na vjezdové koleji stojí motorový vůz, který zbrojí palivo. Než natankuje, snažíme se sehnat někoho, kdo se nás ujme. Musíme odevzdat vůz a ještě máme domluvené mytí pojezdu. Věci se dávají do pohybu. Stojíme na myčce, kde nás očekává naštvaný pracovník. Ten na nás čeká už od 11. hodiny, kdy mu bylo řečeno, že tam přijedeme. Nám však dali jiné informace – poslaly nás na váhu a pro vagon. V 16:30 opouštíme konečně myčku a odjíždíme zpět do stanice Nymburk. Pavel Strachota nás opouští domů. Na odjezdu nám už svítí barva a my ihned pokračujeme přes Sadskou a Poříčany zpět domů. V Poříčanech se výpravčí pochlapil. Jen jsme objeli a nárazníky na sebe klapli, najednou na odjezdu 40 a volno. Pouští nás ještě před osobákem. Borec, že nám věří. Nick za kontrolérem přidává a mašiny jedou jako z partesu. Na odjezdovém zhlaví se už za námi doslova jen práší a koukáme dozadu, zda ešusu ujedeme a nedojede nás. Daří se a nic jsme tedy nezpozdili. Domů přijíždíme v 19.30. I přes organizační problémy proběhlo vše na výbornou. Obě rosničky cestu zvládly bez zráty květinky.
Pokračujeme v dokončovacích pracích na pultě. Usazujeme na přední pult nový pertinax. Původně jsme plánovali použít starý, ale jeho špatný vzhled a stav rozhodl. Budou oba nové. Na ten přední usazujeme vozidlovou radiostanici, abychom vymysleli, jak jí tam upevníme. Nick má požadavek: musí být přenosná, pokud možno snadno odnímatelná, ale zároveň musí být i bezpečně upevněná na pultě.
Listopad Na rosničce opravujeme a měníme torzní vzpěry nápravových převodovek (mají už dost) a bádáme nad uložením vysílačky. Kromě uložení, předěláváme i plechový kryt celé rds. Je zbytečně veliký a neforemný. Instalujeme do něj i sklopná madla, aby se dala vysílačka lépe přenášet.
Letošní rok byl poněkud klidnější. Odpracovali jsme jen asi 196 hodin. Bylo poznat, že lokomotivu jsme jen ladili, protože práce, které nás ještě čekají, jsou už finančně náročnější. Takže Nick musí nejdříve zajistit finanční krytí a pak budeme pokračovat dál. Taková první výjezdní akce byl letošní soustruh v DPOV Nymburk. Plánujeme způsob lakování a hrozící prodej depa. Pro zhotovení laku máme několik variant a pro náš osud v depu taky. I několik krizových. Uvidíme příští rok. Bude rozhodně náročný, tak snad nám bude štěstí dále nakloněno.
WebDesign - © VB