2008

Tak a máme tady další pracovní rok. Opět nás čeká hodně práce. Spoustu úkolů už máme splněno, ale mnoho dalších nás ještě čeká. Díky tomu, že už postupně montujeme opravené části lokomotivy zpět, nepůsobí práce tak depresivně jako když jsme v začátcích jen rozebírali. Nyní máme všechny velké celky opravené. Při dodělávkách už ta práce nebude tak rychle ubývat. Je to podobné jako když se staví dům.

Leden - dokončili jsme kompletní renovaci elektroinstalace v přední kapotě. Veškeré rozvody máme uvedeny do původního stavu tj.do pancéřových hadic, včetně konektorů a osvětlení. Prozatím je hotová kapota uskladněna na našem vozíku ve vozovce. Je sice připravená k transportu, ale doufáme, že tady vydrží co nejdéle. Tady je přeci jen pod střechou a na základně by nám nyní překážela.

Březen - věnujeme se údržbě provozní lokomotivy, naší pozornosti neunikl ani obytný vůz. Na muzejní rosničce pokračují práce na kabině a nádrži.

8.3. dneska jsme na základně jen na otočku. Přetěsnili jsme na provozní lokomotivě sběrné potrubí výfuku na pravé straně motoru. Bohužel olejové potrubí musíme odvézt do Jihlavy na zaletování. Jsou na něm trhlinky a proto se nám nedaří ho utěsnit. Jinak se zdá, že se nám oprava motoru povedla. Na muzejním stroji jsme zvětšili otvor pro protažení kabelu k motoru chlazení, abychom měli vše připravené na zapojení elektroinstalace v zadní kapotě.

15. - 22.3. - opět jsme byli na otočku na základně. Během těchto dnů jsme dokončili drobné opravy na motoru provozní rosničky. Teď už zbývá nasadit lokomotivu někde do provozu. Jednak se projeví všechny nedostatky při opravě a možná, že i další závady. Ale to už se snad nestane. Věříme, že komplikovanější opravy si už mašina vybrala. Na muzejní rosničce jsme konečně upevnili nádrž. Po krátkém boji jsme rozebrali i elektrické rozvody na kabině pro teplotní čidla. Museli jsme ale sundat krabice i s pancéřovými hadicemi, které stále odolávají. Však oni to v Jihlavě vzdají....

29.3. - na dnešní den máme velké plány. Nick Ross se s nadšením pustil do rozebírání dřevěného obložení na chodbičce obytného vozu. Vůz pak pojede na opravu pojezdu do Olpasu Krnov. Laďa mezitím rozpáral pomačkané plechy na kabině muzejní rosničky za tlumičem. Tak se mohla zároveň nahradit původní papírová izolace za minerální vlnu. Ještě jsme usadili držáky stěračů, abychom mohli začít s obložením kabiny. Jako malou perlu na závěr jsme posadili do kabiny dveře z naší bývalé 896. Bohužel jsme museli předělat panty na dveřích aby se mohly dveře upevnit podle výkresové dokumentace z ČKD. Ovšem výsledek stál za tu dřinu. Dnešní den byl již tradičně od nevidím do nevidím.

Duben - vyrobili jsme nové držáky na kladky. Ty původní jsou v dost zuboženém stavu, takže jsme se rozhodli je nahradit novými. Zkušebně jsme upravili i potrubí k promazávacímu čerpadlu. Místo trubky bude dosazena hadice. Tím se celé zařízení odpruží a nemělo by hrozit prasknutí potrubí z důvodu nadměrného chvění. To nějak pánové konstruktéři v ČKD podcenili. Musíme znovu zhotovit sololit na levou boční stěnu. Nějak jsme ho o pár milimetrů špatně naměřili, takže sice šel použít, ale už to nebyla ta naše 100% dokonalost. Takže znovu a lépe.

12. a 26.4. - tak jsme se na základně konečně pustili do montáže obložení vnitřní části kabiny. Začali jsme stropem. Boky stropu jsou jediné místo, kam montujeme původní sololity. Ostatní sololity byly totiž buď ve špatném stavu a nebo už byli jednou opravované (opravy nesplňovali naše nároky). Proto byly nahrazené novými. Ty se připravily v Jihlavě s tím, že se pak v kabině ještě doladí. Montáž proti očekávání probíhala celkem dobře. Asi nejhorší bylo napasovat zpět ty stropní díly, protože jsme je museli držet nad hlavou a přitom jsme se je snažili upevnit. Ty nové se montovali lépe, protože jsme je vrtali znovu a nemuseli jsme hledat původní otvory. Ty původní otvory stejně nebyly všechny vrtány souměrně od sebe. Takže jsme to vlastně zase udělali lépe než to bylo a přitom podle výkresu. Při pohledu na první namontované díly obložení nám je jasné - je to tady. Nyní je opravdu vidět, že se opravy přesunuly z kolonky demontáž do kolonky montáž a hlavně, že se blíží konec. No teda blíží, posunujeme se již viditelněji dopředu. Nick Ross ještě zarovnává šroubky, aby drážky v hlavičkách byly všechny jedním směrem. Je to prostě puntičkář. Při montáži té spousty šroubků, jsme byli rádi, že už je tam máme utažené a tenhle detail jsme prostě ignorovali. Jeho přísnému pohledu však tento detail neunikl. Nadarmo není šéf a hlavní designér.

Kromě této práce si Laďa vymyslel ještě odstranění původních držáků kladek kompresorů. Ty původní prodělali již několik oprav, takže přes tu hromadu všelijakých výztuh nebylo poznat, co z toho je vlastně původní držák. A to nemluvě o kvalitě svárů. Prostě – nedalo se na to dívat. Celá mašinka se dává do 100% stavu a nechat tam takovou hrůzu ... To by nešlo. Ono se řekne odstranit, ale bez autogenu to byl celkem oříšek. Ale zvládli jsme to. Laďa ty držáky postupně kousek po kousku odřezával bruskou a Nick s Pavlem zajišťovali požární dohled. Ten spočíval v tom, že se velkými kusy plechu snažili srážet odletující jiskry k zemi, abychom náhodou něco nepodpálili. Škoda, že to nikdo nevyfotil. Byl to celkem zajímavý pohled. Od brusky létají jiskry a obě požární hlídky je pohotově srážejí zpět na Laďu, aby si to řezání opravdu vychutnal. Prostě takový ping-pong s jiskrami. Taky kdo by se divil, když se bruska „Boženka“ zakousla to toho slepence, bylo to jako když se na hale rosvítí halogen ... Po delším boji však slavíme úspěch – držáky jsou pryč a nic jsme nepodpálili.

Květen - začali jsme s prohlídkou a opravou tlumiče i výfukového potrubí. Součástí oprav bude i zhotovení nového odpadního potrubí z tlumiče. Snažili jsme se vypálit karbon z tlumiče a potrubí. Hořákem jsme ohřívali potrubí aby vyhořel karbon a nečistoty. Hukot plamenů šlehajících z výfukového potrubí a vystřelující kousky karbonu připomínaly ohnivé šou. Prostě nádhera.

Na 9. a 10. května vyhlásil Nick pracovní volno, s povinnou účastí na 4. jarním Fichtlení v Poděbradech. Laďa tam závodil s číslem 334 na Jawě 50 a Nick se Zdeňkem ho byli povzbuzovat. I přes vyhlášené volno jsme v pátek odpoledne i v sobotu odpoledne pracovali na muzejní rosničce. Ten zažitý rytmus Základna = práce na lokomotivě se prostě nedal ošidit.

Červen - pokračujeme v opravách na tlumiči. Opravili jsme okap kolem komínu a vyrobili jsme nové odpadní trubky, místo té původní hrůzy. Taky jsme se pustili do opravy stropního světla do kabiny. Musíme být opatrní, nemáme totiž náhradní sklo a zatím není kde brát.

7.6. se konala akce každoroční akce Jede, jede mašinka v Pečkách. Letos jsme se jí účastnili jen jako diváci. Původně se zdálo, že bychom mohli odpoledne s rosničkou vyjet, ale nakonec se nic nekonalo. Přesto Laďa odpoledne přijel Na základnu – co kdyby. Tady se dozvěděl, že se opravdu nic nekoná. Jediným zážitkem bylo rozčarování nad nestardandním provozováním dopravy po kousku původní trati a poškození koleje parní lokomotivou 464.102. Asi tedy bylo opravdu dobře, že jsme se jí účastnili jen jako diváci.

21.6. - toto byl jediný pracovní den na základně. To jsme přivařili nové držáky na kladky a pokračovali jsme v montáži vnitřního obložení. Podařilo se nám vyrobit nové potrubí ke stěračům. Oproti původnímu provedení (jestli se tedy původním dá nazvat) jsme toto potrubí rozdělili na více dílů. V případě potřeby půjde potrubí snáze demontovat.

Červenec - opravili jsme vzduchové příslušenství a vyrobili jsme k nim i nové potrubí. Původní bylo všechno jen ne rovná trubička. Tak máme vše připraveno pro dokončení rozvodu vzduchu v zadní kapotě. Z jedné neprovozní lok.T 211 jsme použili odkalovač na jímku, protože ten náš původní je poškozený. Dostal někde asi ránu, při pádu na zem, když to bývalý majitel demontoval... Tím máme připravené všechny věci pro dokončení montáže rozvodu vzduchu v zadní kapotě.

18. a 19.7. odpoledne jsme připravili čelo kabiny na nástřik a ještě večer jsme předělali postele. Tentokrát to je už snad poslední úprava. Museli jsme přemístit žebřík, aby k němu byl lepší přístup. Další den jsme nastříkali čelo kabiny pod kapotou. Dál jsme pak zapojili vzduch v zadní kapotě. Potrubí, které jsme si nachystali v Jihlavě nepotřebovalo větších úprav, takže máme další část oprav hotovou. Na závěr jsme pokračovali v montáži obložení kabiny a krycích rámů kolem oken. Ty okenní rámy jsou katastrofa. Budeme muset každý rám, dírku po dírce znovu napasovat. Tady se nám příprava v Jihlavě moc nepovedla. Byla to příprava na slepo a výsledek tomu odpovídal. Před odjezdem domů jsme usadili kryt nad předním hákem a plechy na podložení krytů baterek.

Srpen - postupně pokračujeme v renovaci výfuků a jejich krycích plechů. Úspěšně jsme zvládli i repasi odporu do pultu včetně jeho uložení. To totiž bylo chatrného provedení již z výroby. Proto jsme ho malinko vylepšili, aby nám neničil plech na spodní části rozvaděče.

16.8. při návštěvě na základně jsme opravili poklop na baterky a zároveň i bateriovou bednu. Ta dostala taky nějaký direkt. Pravděpodobně při zavazování hydraulické převodovky. Dokončili jsme i opravu madla u dveří do kabiny a část poškozeného zábradlí. Opět jsme pokračovali v montáži rámů kolem oken. Protože se nám opět nepodařilo napasovat rámy na původní díry, musely se zavařit a znovu vyvrtat. Tohle jsme měli udělat hned. Všechny původní díry zavařit a vše napasovat a znovu vyvrtat. Tento postup jak jsme totiž zjistili, je mnohem rychlejší, něž to neustálé předělávání. Stejně po několikahodinovém boji skončíme tím, že se otvory zavaříme a vrtáme a vrtáme. Občas v dírce zapomeneme vrták nebo závitník. No, to k tomu asi patří. Ale ty nervy. Proto u téhle práce moc dlouho nevydržíme. Jako malou perlu dne jsme nastříkali čelo kabiny za tlumičem a prostor pod rozvaděčem kolem poklopu k převodovce a zadní část převodovky se vzduchovým potrubím. Tak můžeme začít kompletovat i některé věci do pultu.

23. - 30.8. při dalších návštěvách základny jsme začali skládat část vzduchového okruhu v zadní kapotě a pod přední částí kabiny. Upevnil se držák i s odporem pod rozvaděč a namontovali se hotové trubky pro vzduch. Opět jsme pokračovali v montáži rámů kolem oken, ale bude to dlouhý boj. Na závěr Laďa zakytoval střechu a některé místa na kabině. Musel se spotřebovat tmel. Zároveň vše přebrousil. I přes zapnuté odsávání se prášilo. Sice žádná katastrofa, ale nejšťastnější způsob to taky nebyl. V remíze to vypadalo jako na sjezdovce, když padne čerstvý sníh. Proto obdržel Laďa od Nicka černý puntík ... No,ale stejně za ten pohled na tu kabinu to stálo. Už to přibývá.

Září - tak jsme se vrhli do repase děrovaných krycích plechů nad výfukové potrubí. Původně jsme si schovali ty nové z 896, ale to by nám Nick neschválil. Jsou tam hustěji rozmístěné dirky. Jediné, co jsme použili z 896 byl systém upevnění těchto plechů na potrubí. Na původním upevnění se plechy trhaly. Ty původní jsme museli kousek po kousku vyklepat. Vytrhaná místa se musela záplatovat. Samozřejmě tak, aby nebylo nic poznat. To by nám u vedoucího taky neprošlo.

26.9. Nick domluvil akci v depu Česká Třebová. Úkol dne zněl vyzvednout Nicka a náhradní dveře k našemu obytňáku. Jako obyčejně Láďa do České Třebové přijíždí se zpožděním. Tady je již netrpělivě očekáván Nickem. Ne však z netrpělivosti, ale z obavy, aby se nic nestalo. Úkolů bylo na tento den mnoho a kilometrů taky. Společnost mu dělá ještě Zdeněk a Pavel. Ti se však vracejí zpět do Prahy vlakem. Stejně jako loni odjíždíme za tmy. Tentokrát volíme jinou trasu na základnu. Je sice delší, ale měla by být rychlejší. Bohužel zůstalo jen u našeho přání. Loni tma, mlhy a neznámé cesty. Letos pro změnu samé objížďky a uzavírky. Proto na základnu přijíždíme až pozdě večer.

27.9. sobota. Láďa se opět pustil do opravy střechy kabiny nad zadní kapotou. Ta původní oprava číslo jedna se nějak neosvědčila. Kšilt nad oknem se nám prohýbá a pruží. Varianta číslo dvě byla ta, že jsme ho postupně nařezali na několika místech a opět svařili. Tentokrát sice držel tvar, ale zase jsou vidět místa svárů. Ač neradi, použili jsme variantu číslo tři. Celý opravený kus se opět vyříznul a vsadil se tam nový plech. Ten již byl více předehnut. Tentokrát se zdá, že jsme byli úspěšní. Není to sice úplně ono, ale pořád je to ze všech variant ta nejlepší. Protože jsme byli v dobré náladě, pokračovali jsme v montáži rámů kolem oken. No, zase jsme to nedokončili. Tak příště ...

Říjen - opět jsme na základně. Pokračovali jsme v montáži rámů kolem oken a obložení stanoviště. Zase jsme tuto činnost nedokončili. Ale povedlo se nám posekat trávu kolem topírny.

Listopad - pokoušíme se dokončit montáž obložení stěn kabiny a hlavně ty nenáviděné rámy kolem oken. Blíží se konec roku a proto se snažíme jako každý rok dokončit co nejvíce úkolů. Naší snahou je abychom si mohli při bilancování zapsat další plus do pracovního deníku. Na zimu Laďa navozil z Jihlavy trochu dřeva, abychom tam v té zimě nezmrzli. Jelikož už ho nebylo kam složit, tak ho Nick postupně odnosil pod přístřešek k jímce. Tento měsíc jsme konečně dokončili montáž obložení a až na několik drobností jsme zvládli i montáž rámů kolem oken.

6.12. - dnes se koná tradiční setkání na závěr roku. Tentokrát v Praze. Hostí nás Švejk restaurant U Brázdů. Účast je poslabší. Dalo by se říci, že se sešlo jen to skalní jádro. Jelikož jsme se sešli u restaurace poněkud dříve (ještě neměli otevřeno), mohli jsme si za odměnu vychutnat prosincové sychravé počasí v Praze. Díky tomu jsme se s velkou chutí vrhli po otevření do restaurace. Tady konečně Nick s Evou, Zdeněk, Laďa a Pavel rozmrzli. Na úvod nás Nick seznámil s výroční zprávou o provedených opravách na naší muzejní rosničce. Dále nás seznámil s plány na další rok. Jako již tradičně s výhledem na několik dalších let, možná desetiletí dopředu... Pak jsme se vrhli na jídlo a v družné zábavě jsme vydrželi až do odpoledne, kdy musel Laďa na vlak. Z tepla restaurace jsme občas ještě sledovali venkovní manévry policejních jednotek, chystajících se k zásahu proti nějakým demonstrantům. Díky řádnému proškolení z pražské MHD se Laďa úspěšně dokázal dopravit na vlak. Tím tedy skončil příjemně strávený den.

20.12. - poslední návštěva základny v letošním roce. Dokončili jsme montáž plechového rámu kolem dveří. Tím jsme vlastně dokončili úpravy v kabině. Je sice pravda, že nám zbyly ještě nějaké nedodělky na rámech kolem oken, ale přesto si můžeme udělat to slavné plus do plánu práce.

Tak a další rok je za námi. Letos jsme odpracovali podle záznamů 356 hodin. Bohužel tento rok to byla opět samá práce a žádná zábava. Snad jen ta účast na Fichtlení v Poděbradech byla takovým malým zpestřením. Celý rok jsme se trápili s vnitřní částí kabiny. Tato práce byla náročná především časově. Různé drobnosti a detaily nás hrozně zdržovali. Původní plán zněl dokončit vnitřní část kabiny do konce roku, ale bohužel. Tento úkol jsme splnili tak na 95 %. Na omluvu máme, že jsme dokončili montáž větší části rozvodů vzduchu a v laku máme přední část kabiny za tlumičem a část prostoru kolem převodovky. Ale co hlavní. Stanoviště bude opravdu FF a především podle našich představ. Výsledný pohled však určitě stojí za to. Však se taky dočkáte. Na montáž máme připravené i kompletní výfukové potrubí. Díky namontovanému obložení už lokomotiva mění svou tvář k lepšímu a nám nezbývá nic než si přát, aby tomu bylo i příští rok.

Navigace:

Obsah > Kronika > 2008

WebDesign - © VB