2006

Tak i tento rok už máme od začátku jasno co nás čeká. Budeme celý rok makat na muzejní rosničce, až se z nás bude kouřit a ještě trochu navíc. Jó, Nick se stará. Vždyť má plány na několik desítek let do předu. Jen musíme doufat, že k té práci bude i nějaká zábava.

leden 2006 konečně jsme se po více jak roce pustili do opravy opískovaných řídicích pultů. Pulty jsou sice maličko pokřivené a pomačkané, takže ze všeho nejdříve se musí uvést do použitelného stavu. Z původních pultů se použije bohužel jen původní rám. Ostatní jsou velmi poškozené, s mnoha nám neznámými otvory pro již neexistující prvky a to ani podle výkresové dokumentace. Zkrátka jakýsi domácí kutil se zase vyřádil...

Odklápěcí plechy pultů se vymění za plechy ze 710.036-5 (šrot ČT 8.2006 - budiž ji dopřán pokoj v lokomotivním nebi), které Nick získal v Bohumíně - velmi děkujeme ! Ty totiž mají původní provedení na páčkové vypínače s tabulkou s vyraženými popisky. Na tyto plechy jsme dosadili nové panty a pak se musely napasovat na rám pultu. Problém byl v tom, že každý pult je asi originál, takže tyto plechy měly jiný tvar i rozměr, než by bylo potřeba. Vše se ale podařilo. V předním pultu se udělalo nové uložení mechanického rychloměru s novými držáčky, protože ty staré byly již zohýbané a vyrobené ze slabého plechu. Dál se předělala středová výztuha a převrtaly se otvory pro upevnění krycích plechů pultů. Ty jsme museli udělat kompletně nové. Taktéž spodní krycí plechy se musely udělat nové. Doplnit se musely i boční plechy, které drží těsnící gumu a hlavně se musely znovu rozměřit. Nebyly vrtány stejně... Oni měli vůbec dřív problémy něco stejně vyvrtat, teda alespoň na té naší budoucí muzejní. Jediná moderní, ale praktická věc, která byla do pultu dosazena je plastový držák trubky. Po zkušebním sestavení pultu, se musely ještě převrtat dírky pro připevnění ovladače houkaček (zase všechno vedle a nerovnoběžné...).

1. - 4.1.2006 Úspěšně se nám podařilo opravit a repasovat brzdové kohouty, pískovací kohouty a odbrzďovače. Ještě že máme ve firmě tolik vraků lokomotiv. Slouží jako dobrý zdroj původních náhradních dílů. Nyní je to příslušenství k pultům.

10.2.2006 Láďa se pokouší napasovat dvířka do zadního pultu. Nick si totiž přál, že se oproti originálu změní uložení pantů těchto dvířek. To původní musel snad vymyslet slepec. Pianový pant byl totiž upevněn zvenčí !!! A ještě k tomu ani ne zapuštěnými šroubky. Na opravě se v dalších dnech stráví několik hodin. Špatné na tom je, že si je nemůžeme v JLS vyzkoušet. Musíme s nimi jet znovu do remízy.

20. - 21.2.2006 Začali jsme kitovat pulty. To už je taková radostnější práce, protože máme v podstatě hotový další úkol a rozpracovanost se nám zmenšuje.

23.2.2006 Dneska Nick přivezl barvu na vnitřní část pultu. Opravené pulty se mu hrozně líbily. Dokonce neodolal a provedl i inspekci chladicího bloku. Bohužel na Vysočině bylo více sněhu než je zdrávo. Při obhlídce tak zapadl v polobotkách až po kolena do sněhu, kterým byl celý blok zasypán, vlastně zamaskován. To znemožnilo vše si řádně osahat. I tak ale odjížděl Nick zpět spokojený s výsledky kontroly.

27. - 28.2.2006 Laďa se pustil do nastříkání vnitřní části pultů. No, žádný učený z nebe nespadl a tak po provedení menších oprav na laku by se dalo konstatovat, že je hotovo a může se stříkat venkovní lak. Kromě jiného jsme rádi, že jsme na podzim tak chvátali s opravou toho chladicího bloku. Na pracovišti u Ladi začaly stavební úpravy, takže by ty věci k bloku nebylo kam dát.

6.3.2006 Láďa přiváží do naší remízy další náhradní díly. Většinou jde o zásoby které nashromáždil Bohouš s Vlastou. Nejdříve se přestěhovaly do nového meziskladu, který byl Laďovi přidělen. A pak je Láďa postupně převáží do nového působiště.

7.3.2006 Opět další zastávka v remíze. Tentokrát dostal Laďa od Nicka za úkol vyzvednout v kovošrotu, dle domluvy, plechové přepravky. Asi nejzáživnější částí této akce bylo najít to správné místo. Orientační body byly sice zadány, ale některé nebyly ze silnice bohužel vidět. Silnice vedla hlubokým zářezem a byl velmi silný provoz. Takže Láďa zatočil odhadem do druhé ulice a ... Kromě policejní hlídky tam byla už jenom betonárka a prodejna stavebnin. Byla to až ta další.

Jinak ty přepravky byly dost hrůza. Byly špinavé a poškozené, ale zaplať pánbůh, že je máme. Budeme mít kam ukládat náhradní díly, aby se z toho nestala hromada šrotu. V dalších dnech se pokračuje v renovaci dvířek do pultu na muzejním stroji. Na provozní rosničce se vyrobila speciální miska na odchyt nepatrně unikajícího oleje z motoru a plechy na umístění jména provozovatele.

8.4.2006 Opět se jede brzy ráno s plně naloženým autem do naší remízy. Jednak vezeme nové plechové přepravky a taky hromadu prken na regály. Ty se nám podařilo obstarat při demontáži starých regálů ve skladu. Nejdříve jsme se pustili do oprav na provozní rosničce. Upevnila se na rám pod motor vanička na sběr oleje a samozřejmě se opravily i vaničky pod dilatací výfuků. Všechny odpady byly svedeny do konvičky umístěné v kapse rámu. Dále jsme na rám umístili cedulky pro adresu provozovatele.

Na muzejní rosničce si Laďa s patřičnými komentáři vyhrál s dvířky do pultů a dokončili se poslední úpravy prostoru pod zadní kapotou. Faktem však je, že ty dvířka vypadají perfektně.

13.4.2006 Dneska Laďa pokračoval v demontáži obložení na muzejním stroji, ale hlavně dočistil a nastříkal vnitřní část zadního pultu. Bohužel díky špatné domluvě s Nickem ten pult nastříkal jiným odstínem. Tím přišla veškerá práce vniveč. Hlavně že se nestalo nic horšího. Tohle se dá snadno opravit.

15.4.2006 Tento týden dokončil Vlasta prohlídku elektromotoru ventilátoru chlazení, takže ho mohl Laďa přepravit k sobě. Následovalo rozebrání a natření. Toto je poslední chybějící součást na chladicím bloku. V dalších dnech je motor usazen do držáku a je k němu připevněna vrtule. Celá tahle sestava je odvezena a usazena do bloku. Tím je celé zařízení kompletní, včetně těsnící gumy kolem prohlížecích dveří. Sací tunel se ještě navíc připevnil dalšími šrouby, které mají po utažení zmenšit mezeru mezi dosedací plochou tunelu a prohnutými plechy na bloku.

22.4.2006 Tenhle den se v naší remízce zase pracuje na plno. Nick, Zdenek a Jarda kontrolují a připravují provozní rosničku na odjezd. Laďa se věnuje práci na muzejním stroji. Dolaďuje se prostor pod zadní kapotou, aby ho bylo možno nastříkat a současně se i přestříká opět vnitřek zadního pultu, který má špatný odstín. Kromě této činnosti si navíc zahrajeme ve filmu. Na Nickovo pozvání přijel kolega kameraman, který natáčí průběh prací na muzejní rosničce. Aby se celý pořad oživil, stali jsme se jeho součástí. Všichni jsou natáčeni při běžné práci. Jen Laďa má zvláštní privilegium - je natáčen při fingované práci, dle pokynů režiséra. Nejdříve měl zakázáno pracovat, jelikož broušením velmi znečišťoval ovzduší a prach vadil kameře. I tak si Nick přál mít tuto Laďovu oblíbenou činnost ve filmu, takže se zinscenovalo jakési broušení - nebroušení speciálně pro kameru. To vzbudilo všeobecné veselí, když Laďa znovu brousil již obroušené sváry. Co bychom však neudělali pro trochu popularity. Po skončení natáčení se vše vrátilo do normálu a pracovní nasazení bylo opět vysoké. Provozní rosnička byla vyvezena před topírnu, aby proběhla finální provozní prohlídka a tak se mohlo začít se stříkáním komponentů na muzejní. Kvalita provedení laku sice není v kategorii profi, ale přesto se vše na naše měřítka zatím povedlo. Tím je dnešní práce skončena a po vyjasnění dalších pracovních postupů se Laďa vrací odpoledne do Jihlavy. Ostatní ještě dokončují prohlídku provozní rosničky, která další den odjíždí pomoci dobré věci.

27. - 28.4.2006 Rozhodli jsme se trošku vylepšit vzhled zařízení našich reprezentačních prostor. Proto tedy využíváme volného místa po provozním stroji na hale ke zkrášlení plechových skříněk. Původní záměr tyto plechové skříňky natřít, je z důvodů velké pracnosti zavržen. Proto se Laďa rozhodl, že je nastříká. Ve spolupráci s Evou prosadili změnu designu. Nick navrhnul, že skřínky budou jednotného provedení vz. 2005, viz jeho skřínka. Pro upřesnění - vnější část zelená, vnitřní plocha a dveře krémové. Po menší diskusi se nové provedení včetně té vzorové sjednotilo na - skřínka celá zelená a dveře krémové. To značně urychlilo celou činnost. První odpoledne se vynosily skřínky před topírnu, kde se provedl nástřik zelenou, další den se pokračovalo krémovou na dveřích. Výhodou těchto odstínů je, že se bez viditelných následků rozptýlily po okolí. Odpadlo tedy nezbytné čištění okolí, jelikož tráva je taky zelená a pan přednosta se tak nemusel zlobit, že jsme znečistili okolí topírny. Otázkou je jak vypadalo bílé prádlo, které se sušilo vedle konkurence.

Aby byl čas do odjezdu vlaku 100% využit, podařilo se i přes značný odpor demontovat torza vypouštění vody a oleje z potrubí k olejejovým chladičům, která jsou momentálně nefunkční a konstrukčně nepoužitelná.

5.5.2006 Dnes odjíždí 710.896-2 z vlečky Mitas a.s. Praha zpět do Jihlavy. Na to, že tam byla jen na krátkodobý pronájem tam vydržela bez údržby poměrně dlouho. Po návratu se provede nutná údržba, je totiž určena na prodej. Z pohledu firmy je to asi to nejrozumnější, protože jsme zaměřeni na jiné typy lokomotiv.

Dále si ověřujeme možnost odprodeje 710.896-2 do Slatiňan. Tady jsou se stávajícím zapůjčeným strojem 710.827-7 velmi nadšeni a rádi by zde měli na posun svoji vlastní rosničku. Vše však záleží na vedení JLS. Pro nás by to bylo dobré, jelikož bychom měli šanci si půjčovat rosničku na víkendové akce.

6.5.2006 Další den strávený v remíze. Tentokrát máme práce až moc. Nejdříve dokončujeme zkrášlování areálu depa. Probíhá čištění kolejí a úklid prostor. Laďa s Jardovou pomocí stříká vrata remízy. Byla to spíš práce pro horolezce. Ale povedlo se. Nick jako správný vedoucí vytušil, že nám dojde barva. A taky že došla. Ještě, že ji stačil včas ve městě zakoupit.

Dál pokračujeme v práci na muzejní rosničce. Nejlepší by bylo, kdyby se podařilo dokončit montáž zadní kapoty, ale to se asi nestihne. Namontovali jsme již na hotovo kalorifer do pultu. Pomocí ohřívadla, které Laďa přivezl, začali s Nickem upravovat přívodní trubky. Potřebovaly trošku přizpůsobit, aby se mohly připojit. Vše se podařilo a tak jsme začali s montáží olejových chladičů. To měla být původně taková ta třešinka na dortu, ale bohužel. Nejdříve se namontovaly kohouty na vypouštění oleje z potrubí a pak začalo to trápení s olejejovými chladiči. Vše jsme dávali tak jak to bylo předtím, ale smůla. Nějak nám to nešlo dohromady. Po několika hodinovém trápení jsme slavili částečný úspěch. Ten spočíval v tom, že po obroušení boků přírub na chladičích, převrtání některých děr v přírubách a ořezání přebytečné gumy z těsnění se nám podařilo připojit všech pět chladičů. Problém byl však v tom, že Laďa zapomněl dodat zbytek těsnění k přívodnímu potrubí a tak se žádná třešinka na dortu nekonala.

Proto se operativně pokračuje v dalších činnostech. Podařilo se vyrobit a nainstalovat nové přívodní potrubí ke stěračům. To původní vzalo při našich úpravách za své a je tedy nepoužitelné. Škoda jen, že zde nemáme autogen, protože na zaletování šroubení se musí trubka odvést do JLS. Dneska se končí brzy. Laďa spěchá domů, takže odjíždí ještě za světla do Jihlavy. Zítra nás totiž čeká malý výlet autem do Děčína, takže se musí plně naložené auto v JLS vyložit. I tak jsme muzejní rosničce věnovali více jak 13 hodin poctivé práce.

7.5.2006 Brzy ráno vyrážíme na cestu směr Děčín, kde bychom měly v místním depu vyzvednout důležité náhradní díly. Celou akci opět organizuje Nick. Ten se totiž úplnou náhodou seznámil v Děčíně s dobrým člověkem z depa. Díky svému řečnickému a přesvědčovacímu nadání, dokázal tohoto pána nadchnout naší prací tak, že nám slíbil obstarat potřebné díly z motorových vozů řady 830. Tajně doufáme, že by mohly být alespoň trošku použitelné, ale budeme rádi i za kusovku. No až je přivezeme do JLS a Láďa s Vlastou je prohlédnou, uvidíme na čem jsme. Sraz v Děčíně je stanoven kolem 10 hodiny. Cesta probíhá klidně, je vidět že je neděle ráno. První menší komplikace nastala až při průjezdu Mladou Boleslaví. Laďa sice správně odbočil do města, ale ty značky už nějak neplatily, jelikož byl kolem města otevřen nový obchvat. V centru přibily nové kruhové objezdy a hlavně nové značení, které ho odmítalo nasměrovat na správnou silnici. Po krátké prohlídce města a seznamování s místními komunikacemi se Laďa rozhodl zvolit směr Praha (normálně by to byla cesta zpět). Ten ho přivedl na tolik toužebně hledanou křižovatku, ze které mohl pokračovat dál do České Lípy. Tady taky zjistil, že kdyby vjel do města až na dalším sjezdu, ušetřil by spoustu času. Ale co, je hezké počasí a Mladá Boleslav je celkem hezké město. Průjezd Českou Lípou proběhl také téměř na výbornou. I tady to však mělo svůj háček. Ve městě se konal sraz automoto veteránů spojený s okružní jízdou a tak se naše auto bohužel stalo v podstatě doprovodným vozidlem a součástí této jízdy. Cestovní rychlost tak znatelně poklesla. To bylo špatné, protože už měl zpoždění. Kolona pomalu jedoucích vozidel se totiž na klikaté silnici nedala předjet. Tak si alespoň prohlížel jednotlivé stroje, to když se mu podařilo v koloně náhodou postoupit. Pro diváky to byl asi zajímavý pohled: kolona starých strojů a uprostřed úplně nový vůz. Všichni řidiči se kochali jízdou, což málem nedopadlo dobře, když jeden mladík ve starém Spartaku lehce zazmatkoval. Začal odbočovat doprava a najednou, když byl Láďa vedle něj - tak zahnul do leva. Ještě že Laďa jel pomalu a auto dobře brzdilo. Ten mladík byl dost vyděšený.

Naštěstí se nic nestalo. Jako další zpestření této jízdy byla uzavírka silnice do Děčína. Ta se musela objet po místních komunikacích přes Českou Kamenici. Byl to hezký výlet a vzhledem k absenci značek, se procvičil i v práci s mapou. Do Děčína pak již dorazil bez problémů. Po menším kufrování kolem mostu přes Labe, se díky Nickovu telefonickému návodu trefil napoprvé do lokomotivního depa. Nick se šel ohlásit a po chvilce se dostavil s několika zaměstnanci, kteří ihned začali nakládat připravené náhradní díly. Po krátké diskusi a vyrážíme společně s Nickem a Evou zpět. Z Děčína se vracíme zpět na Č.Lípu. Tentokrát jedeme přímo, jelikož z tohoto směru není silnice uzavřena. Po pár kilometrech už víme proč byla silnice uzavřená - jede se tady cyklistický závod. Při našem štěstí jsme se samozřejmě trefili přímo doprostřed pelotonu. Policisté střídavě pouštěli cyklisty a auta. Diky tomu jsme měli možnost sledovat cyklisty přímo v akci. Někteří po nás pořád pokukovali, proto jsme měli obavy, že nám spadnou přímo pod kola. Naštěstí jsme se v Benešově nad Ploučnicí rozdělili. A tak jsme mohli již bez problémů pokračovat směr remíza. Během naší cesty jsme se snažili někde občerstvit. To se nám podařilo až v Osečku. Zde jsme poobědvali v místním motorestu. Jídlo bylo vynikající. Odtud jsme již bez přestávky pokračovali do našeho současného působiště.

Hned při příjezdu, nás oslovil soused. Hledal toho machra co stříkal ty vrata. Potřeboval by totiž nastříkat auto. Pro Laďu to byla velká pocta. Po krátké pauze u kávy jsme s Nickem naložili k děčínským náhradním dílům ještě i baterky z muzejní rosničky, které půjdou do ekologického šrotu. Některé se již rozpadaly. Aby bylo nedělní odpoledne dokonale využité, Laďa nařídil mimořádnou směnu a společně s Nickem se opět pokusili o montáž olejových výměníků. Téměř se to povedlo. Bohužel však některé trubky se nechtěly přizpůsobit a tak je Laďa poveze do JLS na úpravu. Tím je dnešní den plně programově vyčerpán a Laďa se vrací zpět do Jihlavy. Zítra ráno budou společně s Vlastou vykládat plné auto.

8.5.2006 Ráno se Laďa s Vlastou pouští do vykládání. 710.896-2 již stojí odstavená od soboty na hale v bývalé vozovce. Samozřejmě jsme neodolali, abychom si zatím ještě naši mašinku neprohlédli. Na první pohled vypadala v celkem slušném stavu. No uvidíme až se nastartuje. Bohužel je již jisté, že se lokomotiva prodá.

9.5.2006 Ráno zajišťujeme přetažení 710.896-2 z vozovky na montovnu, aby se mohla lokomotiva prohlédnout, než půjde k novému majiteli. Rosničku se podařilo úspěšně nastartovat, ale to byly poslední dobré zprávy. Kromě toho, že motor nemá otáčky, jezdí lokomotiva jen jedním směrem a předek motoru je postříkaný od oleje z výfukového potrubí. Celá levá strana motoru byla studená a šla na prázdno. Až po přidání na 4 jízdní stupeň se otáčky motoru srovnaly a motor měl zhruba ten správný zvuk. Nejdříve nastupuje Vlasta, protože potřebujeme 710.896-2 rozpohybovat. Po pár desítkách minut bádání Vlasta slaví úspěch. Na směrovém EPV bylo vytočené jádro, takže nespínal a tím byl zařazen pouze jeden směr. Dalším problémem byly otáčky motoru. Ty byly asi 400 ot./min místo 700ot./min. Naštěstí jsme s rosničkou zajížděli jen na stání do haly. Po skončení manévrů na hale (rosnička má samozřejmě ve všem přednost) se Vlasta pouští do kontroly nastavení regulátoru.

10.5.2006 Zhotovili jsme hromadu těsnění k olejovým výměníkům a zároveň jsme opravili i příruby na spojovací trubce výměníků. Některé příruby jsme museli převařit, jelikož jsme na spojích našli úplnou náhodou trhliny. Nejde nám však na rozum, jak to tam vlastně bylo celé původně smontované. Některé příruby byly pootočené a nebyly ani rovnoběžné z protikusem - největší odchylka byla až 1 cm (!)

12.5.2006 Opět jsme v naší remíze. Dneska se nám podařilo úspěšně dokončit nedodělky z pracovního víkendu 6-7.5. Laďa vlakem přivezl opravené potrubí a nezbytné těsnění. Proto se mohly na hotovo připojit vypouštěcí kohouty a podařilo se i úspěšně dokončit montáž olejových výměníků včetně veškerého potrubí. Jako taková třešnička na dortu byl závěrečný nátěr potrubí a poslední úpravy na namontovaných součástkách. Je večer a vše je připraveno na usazení chladicího bloku, který je zatím stále v JLS.

16. - 18.5.2006 V těchto dnech se Laďa pustil do odstraňování závad na 710.896-2. Seřídily se všechny trysky v motoru. Trošku jsme se potrápili s dopravním čerpadlem. To mělo totiž stržený závit na přívodním potrubí a potrubí bylo zdeformované. Nakonec jsme potrubí nahradili hadicí a čerpadlo jsme museli vyměnit. Společně s Jirkou jsme znovu nastavili vstřikovací čerpadlo a seřídili táhla, aby měl motor správné otáčky. Dále jsme se přemístili ze strojovny do kanálu, abychom mohli provést opravy i na pojezdu. Provedla se oprava kardanu a s tím i související úprava torzní vzpěry na prostřední ose. Musela se upravit její délka, aby kardan neklepal do převodovky. Tohle byl problém, ke kterému jsme se za ty roky bohužel nedostali. Na závěr oprav jsme doplnili všechny olejové náplně a vyfoukala se všechna síta na sání motoru a dveřích od strojovny. Vytřela se strojovna, protože celá levá přední část byla špinavá od oleje, který tekl z ucpaného okápku pod výfukem. Vypadá to, že levá strana motoru háže olej. Nejsme si však jistí, jestli to není jen tím, že byla špatně seřízená čerpadla. Baterky zatím drží, lokomotiva startuje bez problémů. Nechápeme, jak mohli udržovat rosničku v Mitasu v takovém stavu. Hlavně, že v knize oprav měli poznámku o nutné výměně dvou vstřikovačů a oleje v motoru. V těchto dnech se přišel podívat na rosničku i budoucí majitel - z DBV - ITL s r.o. Kolín.

19.5.2006 Laďa se s Nickem schází v Kralupech. Zde chtěl Nick demontovat nějaké náhradní díly pro náš budoucí obytný vůz. Bohužel cesta byla zbytečná. Tyto součástky na náš vůz nejdou použít. Byl to tedy alespoň hezký výlet. Díky skvělému značení si Laďa prohlédl město Slaný i pěší zónu u nádraží v Kralupech. Naštěstí vše proběhlo bez asistence policie a tak jsme si v remíze po vyložení náhradních dílů z Jihlavy mohli u kávy upřesnit další pracovní plány.

21.5.2006 Pokračujeme v opravách na naší rosničce 710.896-2. Je potřeba opravit oba ovladače houkaček, které se neustále zasekávají a odstranit drobné netěsnosti ve vzduchovém okruhu stroje. Dále bylo nutno utáhnout hadicové spojky na vodním okruhu motoru (kapala z nich voda). Při závěrečné kontrole se vyměnily spálené žárovky v osvětlení přístrojů a přitom jsme zjistili, že je uražené poziční světlo v zadní kapotě (jak tohle někdo dokázal?). Po opravě je stroj odzkoušen a převezen do vozového depa. Zde ve firemním depozitáři bude vyčkávat na svůj osud. Zatím se zde bude používat jako záloha pro posun.

25.5.2006 Dnes se Laďa s Vlastou vydávají na fotoakci do podniku AGROP Slatiňany. Zde je v současnosti nasazena na posunu 710.827-7. Ještě před odjezdem se koná i malá fotoakce v JLS. 710.896-2 právě posunuje v areálu vozového depa.

1.6.2006 Laďa má konečně opískované kabinové dveře pro muzejní stroj. Bohužel i ty náhradní, sundané ze 710.457-3 jsou také hodně prorezlé. Ještě ke všemu jsme přišli na to, že některé rosničky měly stěny dveří z vnitřní strany hladké, kdežto ty další tam měli již šroubky, které držely vnitřní výztuhy. A my jsme měli jedny se šrouby a druhé bez šroubů. Naštěstí si Laďa věděl rady. Máme přeci ještě stále uschovány původní dveře ze 710.896-2. Ty nové na 710.896-2 jsou vařené, takže mají vnitřní stranu bez šroubů. Tak máme vlastně souhrou náhod originální dveře pro muzejní rosničku.

2.6.2006 Sláva, sláva, konečně máme po mnoha peripetiích nastříkané pulty na muzejní stroj. Vypadají fakt perfektně, dokonce jsou oproti předpokladům vidět i vyražené nápisy pro jednotlivé přístroje.

7.6.2006 Dnes máme smutek. Definitivně se loučíme s naší rosničkou 710.896-2. Byla prodána firmě DBV - ITL s r.o. Kolín. Vlastně se dá říci, že to je ale asi to nejlepší řešení. Hlavně proto, že v tom prodeji hodně pomohl i Nick. Původně měla být rosnička prodána do Slatiňan, kde jsou velmi spokojení s pronajatou 710.827-7. Údajně by nebyl problém si ji občas zapůjčit na nějakou akci. Vše dopadlo jinak. Do Slatiňan nakonec putovala 701.638-9. Rosnička 710.896-2 bude zatím parkovat v DYKO Kolín jako záložní stroj. Majitel ji koupil protože se mu líbila, i když pro ni zatím nemá práci. To byla beztak Nickova práce. Ten dokáže každého nadchnou pro rosničky, takže je o ně pak velký zájem.

Ráno přicházejí strojvedoucí z DBV - ITL s r.o. pro lokomotivu. Nejdříve si ji přebírají v areálu vozového depa. Kolem 10 hodiny se rosnička převáží na dílenský kanál, aby si mohli prohlédnout i pojezd. Láďa s Vlastou poslední minuty důkladně fotí. Láďa navíc pořizuje videozáznam.

Vedoucí pověřil Laďu aby lokomotivu předal a asistoval při prohlídce stroje. Obsluha si stroj prochází opravdu důkladně, dokonce ani Laďovi nevěří, že je stroj připraven. Ten jim na oplátku zase neprozradil, jaký má vztah k 710.896-2 i to, že ví jaký bude mít další osud. Po 11. hodině opouští 710.896-2 definitivně areál JLS a míří do Kolína. Vedoucí si z nás dělá srandu a z jeho úst zaznívá věta z filmu Postřižiny: Jako úmrtí v rodině, tři dny volna.

9. - 11.6.2006 V těchto dnech se účastníme akce Jede jede mašinka v Pečkách. Kromě 710.827-7 přijela z Kolína i naše bývalá 710.896-2. To je pro nás příjemné překvapení o kterém jsme nevěděli. To určitě zase Nick...

12.6.2006 Skvěle opravené pulty nás staré dobráky dovedly až k nápadu, abychom si z Nicka malinko vystřelili. Vlasta je oba nafotil a jako vedoucí tiskového oddělení vše řádně zpracoval:

AHOJ Nicku !
Na servise jsem narazil na zajímavou věc. Mají tam pulty z lokomotivy. Maník tvrdil že jsou úplně nové, že je získali ze Slovenska z ŽOSky. Měli je tam v takovým kumbále a čistě náhodou na to přišla řeč, když jsme se bavili o starých lokomotivách, které tam jezdily. Nevím na 100% z čeho jsou, ale myslím že z rosničky. Oni tam jezdívaly. Když jsem fotky ukázal Láďovi tak mě pěkně zpucoval, že jsem to měl objevit dřív, že by měl míň práce z těma na muzejní. On si taky myslí, že jsou z rosničky. Tak Ti posílám fotky, abys nám pomohl určit jestli je to tak. Vypadaj opravdu nově a dokonce mají i nástřik jak z fabriky. Tak prosím tě napiš, co a jak ať mě Láďa už nedusí jak zelí.

Tak takhle lišácky jsme to poslali Nickovi. Několik dní jsme netrpělivě očekávali Nickovu reakci a nic. Moc nechybělo, aby to Laďa při zjišťování reakce nechtěně prozradil. Nakonec Vlasta e-mail poslal ještě jednou, protože ten první někde zabloudil. A jak to dopadlo? Nick nám to zbaštil i s navijákem. 18.června nám přišla odpověď a v pondělí nás ještě čekaly žhavé telefonáty.

Ahoj Vlasto !
Děkuji za obrázky. Jsem v šoku. To jsou opravdu fuglovky !!! Je to ale na první sérii rosniček, která tam ale nejezdila. Tam měly vyšší čísla a především martinské. Prosím co nejdříve zjisti, jak by se daly získat.

Jsme holt dobráci. Ještě několik dní jsme se tomu všichni smáli...

23.6.2006 Vzhledem k tomu, že zadní část muzejní lokomotivy je v podstatě hotová, začínáme s rozebíráním kabiny. Dokončila se demontáž obložení - strop a čela kabiny. Začali jsme i vyřezávat poškozená místa na zadní střeše a kabině. Tahle práce vyžadovala už i trochu odvahy, jelikož si Laďa není stále jist jak se to podaří opravit a hlavně, už to nepůjde vrátit. Jelikož při prořezávání stěn začala doutnat papírová izolace, musela se z bezpečnostních důvodů všechna vytahat. Tím je venkovní část kabiny připravena k opravě.

8.7.2006 Dneska nebudeme dělat, jedeme do Kolína. Nick se rozhodl pozvat Vlastu i Laďu společně s manželkami na oběd do restaurace U Tří mouřenínů. Jedeme Vlastovým autem do Kolína. Nick přijede vlakem, a proto ponecháváme auto na parkovišti před nádražní budovou. Vlasta starý dobrák využívá toho, že si nás Nick nevšiml a nechává ho projít před budovu. Čekáme až Nick zavolá. Samozřejmě, že hned zjišťuje naši polohu a je překvapen, že jsme od něj jen pár metrů. Celou dobu jsme ho totiž sledovali. Po krátkém přivítání, odchází naše pětičlenná skupina do restaurace.

Prostředí, jídlo i pití bylo super. V tuto hodinu jsme tam však byli po personálu nejpočetnější skupinou a tak se také o nás náležitě starali. Během zábavy jsme se jak už bývá zvykem nevyhnuli ani pracovním plánům. Takže si dámská část společnosti šla raději prohlédnou město. Po jejich návratu jsme pomalu ukončili náš pobyt v restauraci a rozloučení u nádraží bylo poslední tečkou za tímto příjemným setkáním. Odtud jsme se vydali všichni k domovům.

21.7.2006 Tak opět zase vlakem v remíze. Tentokrát se budeme věnovat i provozní lokomotivě. Na ní jsme doplnili sítka pod brzdiče DAKO-BP a vyměnili jsme brzdiče. Zároveň se odstranily i drobné vzduchové netěsnosti. Absence sítek u brzdičů způsobovala nemalé problémy - brzdiče podcházely.

Na muzejní se vyřezal zrezlý plech v podlaze a pokračovalo se v kytování pultu. Podařilo se doslovně z rámu vypárat trubku ke stěračům. Na závěr se rozdělal komín i s oplechováním. To sice moc dobře nešlo, ale po několika marných pokusech se podařilo sundat krycí plech. Tady nás čekalo překvapení. Kolem trubek z komínu byly natrhané malé kousky novin. Co to asi bylo za zvířátko ?

26.7.2006 Rozhodli jsme se pomoci Nickovi se získáním nápravy a proto jsme kontaktovali našeho kamaráda. Jednak jsme mu už několikrát pomohli, když potřeboval věci na lokomotivy a taky je to náš dobrý kontakt v této záležitosti. Laďa ho oslovil za náš klub, aby si nás a Nicka nikdo nedával do spojitosti. Podle prvotních informací by získat tu nápravu ze 710 nemusel až tak velký problém. No uvidíme. Jinak je nám samozřejmě líto, že zase další rosnička opustí tento svět...

4.8.2006 A zase jsme v remíze. Laďa vlakem přivezl plechy na podlahu, ještě že se nemuselo moc přestupovat a na nikoho nespadly. I přes poněkud horké léto pokračujeme v práci na muzejní. Zvlášť pod střechou je jako v peci. Nedá se však nic dělat. Blíží se datum uskutečnění akce remíza 2. Je tedy potřeba vše připravit, aby se udělalo co nejvíce práce a hlavně, aby bylo vše připravené. Úspěšně se dokončily úpravy na pultu, vyřezaly se poškozené plechy ve sloupku dveří a připravily se nové plechy na podlahu u dveří. Dokonce se podařilo udolat i rozvodné elektrokrabice na stěně kabiny a hurá vlakem domů.

5. - 7.8.2006 Začali jsme s úpravou dveří pro muzejní rosničku, původně určených pro 710.896-2. Lak se obrousil a zakytoval. Současně se napasovaly i nové štítky a zámky, které jsme sehnali z vraků v JLS. Nyní se dveře můžou odvést do remízy, aby v JLS nepřekážely.

14.8.2006 Po několika dnech práce máme kompletně hotové štítky na dveře. Na místo původních, které už mají něco za sebou a podle toho taky vypadají, se vyrobily nové. Z plechu se vypilovaly jejich kopie a podařilo se je nechat i poniklovat. To bude Nick koukat. Ty kopie štítků se nám opravdu povedly a v záloze tak ještě máme i ty původní.

18. - 19.8.2006 Je pátek a začíná akce remíza 2. Konečně se vedoucí dočkal toho, že odvezeme chladící blok z JLS. Ovšem to nebude jediná věc, povezeme toho mnohem víc. Laďa má totiž plný sklad věcí a materiálu určených k transportu do remízy. Sami jsme překvapeni, kolik věcí jsme nashromáždili a máme problémy to vše vůbec naložit na valník. Kromě chladicího bloku, který jsme během dne připravili k nakládce pod jeřáb a úspěšně ho naložili. Další věci se už nakládaly přímo z Láďova skladu. Naložili se náhradní díly pro muzejní, oba opravené pulty, dveře, větší množství materiálu na zateplení kabiny, přístroje a příslušenství k pultu a vzduchového okruhu, nějaký ten materiál a nářadí. Po cestě se ještě přiložily matračky od Láďových rodičů pro postele v remíze. Tím byl valník víc jak plný. Škoda jen že je otevřený a nejde zaplachtovat. Máme obavy, abychom něco po cestě nepoztráceli.

Po 18. hodině a mírně dobrodružné cestě přijíždí Laďa do remízy. Tady je už netrpělivě očekáván Nickem a Jardou, takže se hned začíná s vykládáním auta. V restauraci se pak psychicky připravujeme na zítřejší práci. Doufáme, že vše klapne. V sobotu ráno se po snídani pouštíme do práce. Laďa opět rachotí s bruskou na muzejní rosničce, Jarda s Nickem uklízejí v dílně a připravují provozní na startování. Mezi tím přijíždí i Eva, která nám bude zajišťovat občerstvení. Asi v 9.30 přijíždí objednané auto s rukou a můžeme začít se zlatým hřebem dnešního dne.

Sluníčko svítí, teplo je čím dál větší a tak rychle sundáváme kapotu muzejního stroje, abychom byli co nejrychleji hotoví. Pomalu usazujeme chladicí blok a začínají problémy. Přetahujeme se brutálně z připojovacím potrubím. Musíme ho tedy povolit a rozebrat. Čas běží a teplo se sluníčkem, společně s těmito problémy se začínají projevovat i na náladě přítomných. Po pár hodinách slavíme úspěch a snažíme se posadit kapotu. Opět problém. Kapota nejde usadit na chladicí blok. Neustále za něco visíme. Teď už emoce vládnou naplno. Ještěže je tady s námi Eva, díky její přítomnosti se alespoň snažíme ovládat. Pomáhá už i jeřábník. Po několika hodinách se konečně daří. Ještě se chvíli handrkujeme o gumy pod kapotu a hurá, máme hotovo. Je 14. hodin. Celá operace trvala 4,5 hodiny. To horko bylo strašné. Za normální situace, kdybychom měli k dispozici vlastní jeřáb, by to nebyla taková stresovka. Prostě bychom sací tunel rozdělali a zkusili bychom ho pootočit, třeba by tam šla kapota lépe nasadit. Tady se však s každou minutou zvětšovala částka za jeřáb. Řidič se nad námi ale smiloval a vzal si částku menší než jsme počítali. Celá tahle akce je také řádně nafilmována. To zas bude ostuda.

Po krátkém oddechu pokračujeme v práci. Všichni už jsme v pohodě a tak nasazujeme opět plné pracovní tempo. Máme zavařená prorezlá místa na kabině a plech v podlaze na pravé straně kabiny. Po vyzvednutí svářečky na ochoz lokomotivy se podařilo zavařit zadní čelo kabiny a vyřezaná část střechy. Teď už to vypadá opět jako kabina lokomotivy. Plech při svařování sice pracuje a tak je místo opravy trochu poznat, ale ten kdo to nebude vědět to nepozná. Jinak se vše povedlo. Večer Nick oznamuje, že se vrací s Evou zpět domů. To je pro nás překvapením, protože bylo domluveno, že akce bude probíhat až do neděle. Nezbývá než ukončit svářecí práce, abychom dokud jsme všichni, naložili svářečku na auto. Ještě chvíli se dodělávají některé drobnosti. Je to škoda. Ty drobnosti se mohli v klidu dodělat v neděli. Na druhou stranu už si stejně nemáme čím svítit, protože Laďa dokázal v lampách postupně rozbít všechny dostupné žárovky. Po naložení zbytku nákladu a demontovaného komínu i Laďa opouští v pozdní noční hodině remízu. Chudák Jarda tak zůstává v remíze do dalšího dne sám. Návratem do Jihlavy v brzkých ranních hodinách končí akce remíza 2.

29.8.2006 Dnes se obrousily sváry na střeše a kabině. A konečně tak víme, jaká byla úspěšnost téhle opravy. No, mohlo to být lepší, ale každá nová zkušenost je dobrá. Do JLS se odváží na nové přestříkání oba brzdiče Škoda. Nebudou černé, ale budou nastříkány zeleným kladívkem. Změna je život a je vidět, že oprava bude barevně dotažena do dokonalosti odpovídající výrobnímu zpracování.

31.8.- 2.9.2006 Jsou očištěny a znovu nastříkány oba brzdiče. Vše se povedlo a lepšíme se. Lakýrníci nám je totiž v téhle kombinaci odmítli nastříkat, protože by se to muselo složitě balit. Nám to ale šlo celkem dobře. I páčky, které se opět stříkaly na červeno.

15.9.2006 Dneska jsme se v remíze zaměřili převážně na prohlídku provozní rosničky, která pojede zítra se zvláštním vlakem do Kácova a zpět. Lokomotiva pojede pro Posázavský pacifik, protože jejich 830.045-1 je momentálně neprovozní a jízda je již objednána. Vlastně tak zachraňujeme pořadatelům kůži. Laďa přivezl do remízy náhradní brzdiče DAKO-BP, jelikož si Nick stěžuje, že opět podchází. Oba brzdiče se vyměnili a přetěsnili. Teď už by to mělo být bez problémů, protože jsou v okruhu brzdičů i sítka na zachycení nečistot. Po kontrole těsnosti vzduchového okruhu, prohlížíme vstřikovače, protože je podezření na únik paliva do olejového okruhu (zažili jsme na 896). Žádnou závadu jsme naštěstí nenašli. Po kontrole olejových náplní naše práce končí. Mezi tím přijíždí i Nick s Jardou, kteří pokračují v přípravě na jízdu.

Na muzejní jsme připravily plechy do podlahy a upravily se drobnosti na pultě, aby bylo vše připravené na svařování.

16.9.2006 Díky známostem s Posázavským pacifikem jede dneska provozní rosnička se zvláštním vlakem do Kácova. Tady bude jezdit s turisty podél Sázavy.

19.9.2006 Láďa se telefonicky domlouvá na akci Náprava. V remíze se i přes časovou tíseň připravila a upravila kabina pro upevnění komínu a jeho krycího plechu.

20.9.2006 Dnes někde v okolí Duchova se likviduje rosnička. Motor už je zamluven, vše ostatní by mělo jít do šrotu. Máme domluveno, že zadní náprava bude za rozumnou cenu naše. Zbylé dvě si vezme JLS. Celkem dobrá dohoda. Díky tomu máme vyřešenou dopravu. Ta by byla za normální okolností dražší než samotná cena nápravy. Nápravu nám přiveze auto, které poveze nápravy i pro JLS. Háček je v tom, že neveze žádný šrot na výměnu za nápravy pro JLS. Ta naše bude za peníze, které zajistil Nick. Kamarád nám ještě slíbil demontovat rychloměr a oba odklopné ovládací pulty. Samozřejmě, že se celá akce neobešla bez problémů. Po cestě se rozbilo auto, takže řidič málem nedojel a šroťáci odmítli nápravy naložit, když se nepřivezla protihodnota. Vše se však nakonec nějak dohodnulo.

21.9.2006 Ráno přiváží auto nápravy. Řidič je ještě teď vzteklý, ale hlavně, že přivezl to, co měl. Laďa hned dává stranou naši nápravu ostříkává ji vodou. Mezi tím přijíždějí pracovníci z LOKOMONTU a ze zbylých náprav si berou potřebné náhradní díly. To je panečku rychlost. Oni snad čekali někde v Jihlavě na parkovišti. Opět upozorňujeme vedoucího, že dluží šrot za ty nápravy.

14.10.2006 Dneska se v remíze pojede opět naplno. Musíme zavařit všechny plechy, trhliny a ostatní věci, které máme připravené na muzejní rosničku. Laďa svařuje, Zdenek mu dělá asistenta a Nick si vše kontroluje a obstarává zbytek prací. Musíme zavařit nové části dveřních sloupků a zavařit trhliny v rámu kabiny. Trhlin je oproti původnímu odhadu mnohem víc. Většina se objevila až po odstranění barvy. Trhliny jsou na všech sloupcích u střechy a v rozích kolem oken. Část byla asi způsobena nárazem do střechy a zbytek popraskal stářím anebo nadměrně obroušeným svárem. Kromě toho se usadila výztuha pultu nad elektrický rozvaděč a zároveň se upravily i otvory pro upevnění kontroléru. To byl poměrně akrobatický kousek.

V tom shonu jsme stihli předělat i postel. Ty by snad měli být vojenské. Ovšem délka postele 180 cm tomu nenapovídá. Nyní mají rozměr pro normálního dospělého člověka. Nick se Zdenkem je dali dohromady, abychom se mohli kochat. Zjistili jsme však, že jsou strašně nízko nad sebou, takže se na spodní posteli nedá pořádně sedět. Vypadá to tedy ještě na další úpravu. Po dokončení všech oprav na stěnách kabiny jsme se přemístili ke komínu. To bude naše dnešní závěrečná práce. Vlastně něco jako maturita. Nejdříve jsme si zopakovali zvedání svářečky na ochoz, abychom mohli vařit na komíně a pak jsme začali s úpravami. Celý komín se očistil a opravil již v JLS a tak ho zbývalo jen sesadit. Původní držáky komínu byly ulomené a zbytek šroubů tam byl jen naražený, protože závity pro šrouby M12 byly jen v plechu a proti stěně vnitřního sloupku! To znamená, že komín na tlumiči držel jen vlastní vahou! Po usazení komínu jsme přivařily nové držáky a předělali celé upevnění podle výkresové dokumentace. Na volná místa jsme přivařili silnější plech a do sloupků jsme vsadili matičky, aby i krycí plech komínu šel pořádně upevnit. Nyní zbývá dořešit usazení krytu komínu pod lemování komínu, protože tam teď nejde nasadit. Je opět pozdní večerní hodina a tak se Nick snaží dnešní pracovní směnu ukončit. Do Jihlavy se přijíždí opět až v neděli brzy ráno.

7.11.2006 Odpoledne se opět pokračuje v remíze. Obrousily se všechny sváry, svrtal se komín a celý se upevnil. Po obhlídce okapů a stříšek se Laďa rozhodl, po konzultaci s Nickem, je odstranit a vyrobit znova. Jsou prorezlé, pokroucené. Vzhledově a funkčně jsou pro nově opravenou lokomotivu absolutně nevhodné. Horší na tom bylo, že se při minulé brigádě stříšky vyvařily a zpevnily. Laďově brusce však neodolaly... Po odřezání výztuh stříšky upadly skoro samy. Sváry byly utrhané. To samé se opakovalo i s okapem.

14.11.2006 Po krátkém výzkumu a ověřování máme vyrobené nové okapy nad okna kabiny. Oproti původním doznaly menších úprav. Ty se týkaly především upevnění. Pro svou délku jsou dvoudílné. Pro nedostatek místa v remíze se sesadily už v JLS a tak nám nezbývá než spoléhat na to, že je kabina dostatečně rovná, aby vše pasovalo. Kromě jiného budou okapy posunuty asi o 1 cm výše než byly a hlavně stříšky budou pod okapem a ne na okapu (!) jak to bylo doposud. Stříšky si přál přímo Nick, ikdyž lokomotiva je po vyrobení neměla. Ale v provozu ČSD byly dosazeny poměrně záhy, průběžně u ostatních strojů do roku 1968. Tento ústupek od historického vzhledu je kvůli jejich důležitosti, protože kryjí okna proti zatékání - i za krk strojvedoucího.

16.11.2006 Opět se pojede do remízy. Všechny věci a materiál se nosí opět do meziskladu a je toho pěkná hromada. Do auta se podařilo naložit i dřevo na topení v kamnech. To aby Nick ušetřil dřevěné brikety, které se musí kupovat.

17.11.2006 Dnes je státní svátek a my jako uvědomělí občané toho využíváme a začínáme pracovat až kolem 9 hodiny. Běžně totiž začínáme po 6 hodině. Nick dneska bude rozměřovat pruhy na zadním čelníku, na to se celou dobu moc těšil. Laďa musí zavařit poslední věci v kabině. Opravil se další sloupek u dveří, lem schodu v kabině, usadila se výztuha u sedačky na levé straně a opravily se montážní otvory pro kontrolér na zadním pultu. Ještě se zavařily prorezlé díry ve stěně kabiny. Dál jsme pokračovali na střeše, ze které jsme odstranili nakonec i druhý okap a díky tomu, jsme objevili další trhliny ve střeše. Chápeme, že dříve Céočko nebylo, ale přeci jen kvalita svárů... Hrůza. Trhliny jsme hned zavařili a pak se konečně mohli přivařit i nové okapy. Na čelníku se vyvařil ohlodaný držák brzdové hadice. To byla spíše vzhledová záležitost, aby byl Nick spokojen.

Celý den probíhá v klidu. Práce - debaty - svačiny - plány a pořád dokola. To bude asi tím svátkem. Nové plány se týkají hlavně úprav v olejně. Naštěstí už jsme to tušili a tak už je v Jihlavě něco připraveno. Na zimu se do JLS odváží sololity na očištění a na opravu zbytek rámů kolem oken. Nakládáme i záložní motor na chlazení. Ten je potřeba prohlídnout a podle potřeby i opravit. Jako perlu odvážíme horní kryt nové nabíječky. Původně ji začal vyvíjet Vlasta pro 710.896-2. Bohužel ale nechodila. Nick ji ale nechal v Praze opravit a nyní je plně funkční. Je však potřeba do ní nainstalovat ventilátor na chlazení usměrňovače, aby se v létě, kdy panují velká vedra, nepřehříval.

20. - 24.11.2006 V těchto dnech jsme upravili plech k nabíječce a nainstalovali jsme do něj ventilátor, který dodal Nick. Dále se připravil materiál na podlahu do olejny a vyrobily se nové stříšky nad okna. Opět jsou kvůli délce dvoudílné a tak se sestavili v JLS. Orientačně se odzkoušely na 710.457-3.

26.11.2006 Tentokrát se jede do remízy jen na otočku. Ta otočka trvala jen pár hodin, během které se na levé straně odřezalo poškozené madlo do kabiny a prorezlé plechy kolem dveří a pod oknem. Zároveň se naplánovaly další úpravy v olejně. Hlavní důvod dnešní cesty byl, zjistit možnost připevnění madla na přenášení nabíječky, která je dost těžká. Původně byla konstruována na trvalé umístění do lokomotivy. Nyní by měla být přenosná, aby šla použít na obě lokomotivy.

28.11.2006 Po dlouhém plánování se vyrobila madla k nabíječce. Nakonec se použil systém z modelářských kompresorů, jejichž výroba rovněž probíhala v naší režii. Nyní se vše včetně stříšek nastříká a může se kompletovat. Škoda jen, že nabíječka není v JLS, nemůžeme si odzkoušet funkčnost jednotlivých celků. Snad nebudou při montáži v remíze problémy.

V dalších dnech pokračuje příprava materiálu pro úpravu prostor v olejně. Zároveň se zhotovily jako polotovary i některé trubky pro rozvod vzduchu v zadní kapotě. Vlasta má opravené páčkové ovladače a pokračujeme v opravě původního kontroléru.

6.12.2006 Dovážíme nabíječku do JLS. Nyní se tedy může složit, odzkoušet a odstranit případné problémy či nedostatky.

7. - 8.12.2006 Probíhá kompletování nabíječky. Protože však byl Vlasta pracovně moc vytížen, zapojení se ujal jeho kolega. Ten tak splatil svůj dluh za naši pomoc protislužbou. Vše dopadlo výborně a nabíječka je připravena ke zkušebnímu provozu.

10.12.2006 A zase jsme v remíze. Je to zvláštní, ale nejvíc práce děláme na jaře a na podzim. V remíze je přitom zima. Možná ta zima způsobuje, že děláme rychleji. Spíš to bude ale tím, že na jaře jsou jízdy a na podzim se snažíme splnit naplánované úkoly. Tentokrát je to opět dlouhý den. Nejdříve Nick s Laďou vynosili plně ložené auto. Dovezl se materiál na úpravy v olejně, vana do které dáme různé nádoby a opět dřevo na topení. Pak se namontovaly nárazníky na zadní čelník, který Nick natřel už do finální podoby. Nárazníky se zvedaly ručně a na šrouby se nasazovaly za pomocí sudu a soustavy prkýnek. Mechanizace sice jako za krále Klacka, ale co se dá dělat. Vypadá to super. Jako z fabriky. Dál se pokračovalo s úpravami v olejně. Nejdříve se odstranili traverzy, na kterých byl dříve jeřábek. Pak se přes díru uložily připravené nosníky. Na ty se položily a připevnily slzičkové plechy. V prostřední části podlahy jsou vloženy technorošty. Na pilířek se použil ten samý systém, jen s tím rozdílem, že i nosníky půjdou do budoucna opět rozdělat. Sem by se mohl nainstalovat nějaký regál, do kterého se uloží maziva a jiné věci. Další úkol je tedy hotový.

Nick mezitím opět rozebral postele, které se Laďa rozhodl znovu upravit. Tentokrát se prodlouží nohy, aby se dalo na posteli sedět. Olejna nyní slouží jako svářecí pracoviště. Je tam spousta místa a rovná plocha na svařování. Po menších problémech je hotovo. Zbývá ještě přivařit stříšky, madlo do kabiny a plechy kolem dveří. Oplechování se povedlo, jen s madlem jsou problémy. Je na něm táhlejší ohyb. Nickovi se však nelíbí a tak se rozhodl - že musíme dodržet originalitu. Laďa, ač nerad, rozřezává jednotlivá stará i nová madla a skládá z nich dvě tvarově původní. Nick je nyní spokojen a snaží se vzhledem k pokročilé večerní hodině dnešní směnu ukončit. Laďa tvrdohlavě odmítá a chce ještě přivařit obě stříšky, abychom se měli čím o vánoční oslavě pochlubit. Tvrdí, že to bude raz-dva a skoro bylo. Opět však měl velkou spotřebu žárovek v lampě. Dokázal zničit i super odolnou výbojku. Došlo tedy nakonec k tomu, že si svítil k práci baterkou. Stálo to za to. Stříšky jsou super a kabina je opět kompletní. Při závěrečném hodnocení dne Laďa kolauduje upravené postele a zjišťuje, že to není opět ono. Postel je pro změnu moc vysoká, chtěla by snížit. Nahoru totiž vyleze jen zdatný sportovec. Vypadá to tedy opět na další úpravu.

18.12.2006 Poslední předvánoční směna. Dneska se provádí jen dokončovací práce - obroušení svárů na kabině a úklid remízy. Zároveň se vše připravuje na vánoční oslavu, při které se návštěvníkům slavnostně odhalí rosnička, tedy přesněji, to co již prošlo kompletní rekonstrukcí. Z tohoto důvodu se celé zadní čelo stroje přikrývá plachtou. Ta zakryje natřený čelník a zkompletovanou kapotu. To budou všichni koukat co jsme zatím dokázali a jak se muzejní rosnička postupně proměňuje do krásy. Ještě krátce domlouváme menší detaily týkající se oslavy a pak hurá domů.

19. - 27.12.2006 Podařilo se odstranit starý nátěr ze sololitu. Nakonec se barva oproti původnímu záměru odstraňovala horkým vzduchem. Té barvy byla velká hromada. Nejvíce se udělalo 27.12. To byl v JLS klid na práci, takže jsme mohli mít sololity volně rozložené po zemi. Po odstranění barvy však zjišťujeme, že i zdánlivě zdravé díly obložení vykazují různou úroveň poškození, takže se bude muset některý udělat znovu.

30.12.2006 Dnes ráno jedeme do Prahy na konalo tradiční výjezdní zasedání. Nick pro nás připravil malé překvapení. Pojedeme autobusem RTO z Prahy do Kolína na oběd.

Tak nám skončil další rok a opět můžeme bilancovat. Definitivně jsme přišli o naší rosničku 710.896-2, která byla prodána firmě DBV - ITL s r.o. Kolín. Naštěstí pro nás má nový majitel s Nickem dobré vztahy a v budeme tedy mít možnost občas použít rosničku 710.896-2 na zvláštních jízdách. Pro Nicka jsme na obou rosničkách a při úpravách zařízení depa odpracovali 441 hodin. V rámci našich časových možností jsme se účastnili na jízdách s rosničkou - Pouť v Pečkách a jízda do Kácova, které si Nick domluvil s Posázavským pacifikem. Co se týče pracovních aktivit, které částečně omezila dlouhá zima, dokončili jsme opravu a kompletaci zadního představku a vnitřku kabiny. Díky tomu, že Nick natřel na hotovo zadní čelník, jsou již namontovány i původní kulaté nárazníky. Tady zbývá namontovat jen vzduchové hadice, ale to necháme na pozdější dobu, protože vzduchové potrubí se ještě bude čistit. Vlasta má opravené původní páčkové přepínače a rozebraný kontrolér. Je očištěné stropní obložení. Taky máme opraveny a připraveny na montáž součástky vzduchového okruhu.

V následujícím roce budeme tedy pokračovat interiérem kabiny, do které máme připravené a opravené již skoro všechny původní věci. Ať už to jsou pulty, izolace či vzduchové přístroje, původní registrační rychloměr TELOC. Dokonce se Nickovi podařilo téměř nemožné. Sehnal i původní tlačítka na řídící pulty pro START a STOP motoru ! Stanoviště tedy bude jako úplně původní jako z výroby ! Nick by se sice rád už příští rok pustil pomalu i do přední části stroje a motoru, ale uvidíme jak se bude situace vyvíjet. Ideální by bylo, někam uklidit přední kapotu. Pak bychom mohli mít sice větší rozpracovanost a lépe by se nám pracovalo ve strojovně. Prostě krátce řečeno - máme se opět na co těšit.

Navigace:

Obsah > Kronika > 2006

WebDesign - © VB